„Je důležité, aby si studenti své pracovní závazky smluvně ohlídali. DPP musí být uzavřena písemně a po skončení pracovního poměru by měl student dostat potvrzení o příjmech ze závislé činnosti. Pokud brigádník nepodepíše před nástupem do práce růžové prohlášení k dani, dostane méně peněz, jelikož za něj zaměstnavatel odvede daň z příjmu. Přitom mohl uplatnit slevu na dani na poplatníka a na studenta,“ uvedla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision. Příjem z brigády a uplatnění slev na dani nijak nebrání rodičům studenta do 26 let dále uplatňovat slevu na dítě.
Letní brigáda do 10 tisíc
Při krátkodobé brigádě se studentům nejvíce vyplatí uzavřít dohodu o provedení práce. Pokud podepíší růžové prohlášení, do 10 tisíc korun měsíčně neplatí daň z příjmu ani sociální a zdravotní pojištění. Co si vydělají, dostanou „na ruku“.
„Pokud si ale student zařídí v jednom měsíci dvě brigády souběžně, například jednu na dopolední směny a druhou na odpoledne, jeho druhý příjem už bude snížen o 15procentní daň. Růžové prohlášení, ve kterém uplatňuje slevu na poplatníka i na studenta, může totiž mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele,“ upozornila Blanka Štarmanová. „Z obou brigád si student vyžádá potvrzení o příjmech ze závislé činnosti a po skončení roku má povinnost podat daňové přiznání, kde mu vyjde přeplatek ve výši zaplacené daně. Ten mu finanční úřad na základě žádosti vrátí zpět.“
Příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů, kteří následují za sebou, studenti přiznávat nemusejí. Vše za ně odvedl a zaevidoval zaměstnavatel. Pouze pokud by student pracoval současně na více brigádách, takovou povinnost mít bude.
Daňové přiznání s přeplatkem
Pokud má student ambice překročit limity dohody o provedení práce, tedy výši příjmu nad 10 tisíc korun v jednom měsíci a 300 odpracovaných hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, je výhodnější uzavřít dohodu o pracovní činnosti (DPČ). S vyšším výdělkem však roste i daňové zatížení. Studentovi už se z hrubé mzdy odečítá zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu zmírněná slevou na studenta o 335 korun a na poplatníka o 2070 korun. Pokud nedojde k souběžným zaměstnáním, povinnost podat daňové přiznání student nemá.
„Pro většinu studentů, kteří část roku pracovali na zkrácený pracovní úvazek a odváděli z hrubé mzdy daň z příjmů, je však výhodné daňové přiznání podat. Zaměstnavatel totiž v jejich případě uplatňoval pouze měsíční slevu na poplatníka 2070 korun a na studenta 335 korun, tedy dvanáctinu roční částky, přičemž mají nárok na její plnou výši 24 840 korun a 4 020 korun. V daňovém přiznání tak mohou zažádat o vratku daně, kterou ze mzdy zaplatili,“ popsala Blanka Štarmanová z TaxVision.
Přeplatek vznikne pouze studentům, kteří pracovali méně než 12 měsíců v roce. Dlouhodobých zaměstnanců se netýká, ti mají většinou slevu na poplatníka uplatněnou rovnoměrně ve všech měsíčních mzdách v roce.
Podnikání bez pojištění
Pokud má student živnostenský list a každý rok dokládá správě sociálního zabezpečení potvrzení o studiu, na jeho podnikání se nahlíží jako na vedlejší pracovní činnost. Student OSVČ s nižšími výdělky neplatí žádné sociální pojištění a zálohy na zdravotní pojištění může mít nižší než minimální.
„Dolní hranice záloh zdravotního pojištění pro OSVČ se na studenty nevztahuje. Mohou na zálohách platit pouze desítky korun. První rok student neplatí zálohy žádné, doplatí je až podle podaného přehledu pro zdravotní pojišťovnu, který vychází z údajů uvedených v daňovém přiznání. V něm mu také vyjde výše záloh na následující období,“ doplnila Blanka Štarmanová.
