Tohle odsouzení se táhne s každým fotbalistou snad odjakživa. Na jedné straně je považován za nejhloupějšího tvora na světě, na té druhé často obletován nejkrásnějšími děvčaty. Čím více má fotbalista nažehlené vlasy a vyrýsované tělo, tím více je zajímavý pro opačné pohlaví a v tu chvíli už se nebere zřetel, jak vysoké IQ by dalo dohromady celé jeho fotbalové mužstvo.
Už na základní škole jsem po neúspěšném zkoušení slýchával od paní učitelky narážky na cosi kulatého, co mám místo hlavy. Prý ať občas radši slezu ze hřiště a strávím pár chvil nad učebnicí. A to jsem se naštěstí nerozhodl následně pokračovat ve studiu na gymplu, tam je prý fotbalista považován za zázrak moderní techniky. Je to ale skutečně tak horké, že fotbalista nemůže vedle svých sportovních úspěchů dosáhnout vysokoškolského vzdělání?
Z fleku bych vám tu vyjmenoval řadu profesionálních fotbalistů z celého světa, kteří posbírali tituly a ještě si k tomu přibalili pár stovek miliónů korun díky své kariéře. Ne každý musí splňovat parametry vyžehleného modela s plnou peněženkou, jehož rozum zůstal na úrovni puberťáka, který polovinu dne věnuje svému vzhledu a druhý kulatému nesmyslu.
Nestojím v řadě těch, kteří by za každou cenu obhajovali fotbalové inteligenty, vím moc dobře z vlastní zkušenosti, že většina fotbalistů rozumu příliš nepobrala a že právě jim vděčíme za tu náramnou pověst. Stačí, abych se ve svých vzpomínkách vrátil na první měsíce mezi dospělými. Tehdy má gramotnost utrpěla největší úpadek. Kdo nemluvil jako dlaždič, mohl si rovnou sednout do rohu a ve sprše podávat ostatním mýdlo.
Fotbalová kabina je v tomhle jako džungle, právě tady se každý svléká do naha a ukazuje, kdo to v hlavě má srovnané. Před spoluhráči ztrácí svůj ostych, nemusí nasazovat důležitý výraz, začínat hlubokomyslné debaty s blondýnkami, ani přemýšlet jakým klišé znovu uspokojí novináře. V šatně se nejede zápas od zápasu a nevděčí se za branky práci celého týmu, ale pouze se naplno ukazuje jeho pravá osobnost.
Podle mě je to s fotbalisty, jako s každým jiným sportovcem. Dokud je sám, nerozeznáte ho od ostatních lidí. Jak jednou ale fotbalisti vyrazí do ulic společně, jako by se jejich vzájemná IQ odečítala a jejich chování rovnala bandě neandrtálců. Už jsem párkrát byl oním neandrtálcem a řádil po nočních barech a nutno říct, že bych si to klidně zopakoval.
Ranní vystřízlivění je sice možná často bolestivější než potyčka, kterou byla noc zakončena, přesto kdo si jednou za čas rád neodreaguje s partou kamarádů a druhý den jen s letmým úsměvem nevzpomíná na to, co všechno dokázal provést? Nemyslím si, že by se večírek fotbalistů nějak lišil od vysokoškolských párty a rozhodně se na něm nevypije více alkoholu.
A netvrďte mi, že si na kolejích povídáte jen o přečtené literatuře, rozpracovaných projektech a blížících se zkouškách. Ženy, sex a alkohol patří do diskuzí všech mladých lidí, a že si je fotbalisti dopřávají víc, ještě neznamená, že musí být delší vedení. Občas jim to spíš okolí může závidět.
Je IQ fotbalistů skutečně tak proklatě nízké nebo se jedná jen o další ze společenských stereotypů? A proč jsou fotbalisti, i přes svou pověst, tolik oblíbení u opačného pohlaví? Zaregistrujte se a diskutujte – nejlepší tři příspěvky dostanou lístky do kina.
Richard Valoušek
Fotbalisté určitě působí i na svůj realizační tým:
