Určitě jsi měla nějakou představu o tom, jak bude celá tvá práce v SŽDC probíhat, bylo však něco, co tě na stáži, ať už příjemně nebo nemile překvapilo?
Nevěděla jsem přesně, jak bude má práce v SŽDC probíhat, ale po pohovoru u pana ředitele Honyse jsem byla přesvědčená, že mě nic nepříjemného nečeká, naopak. Samozřejmě, že jsem se nepletla. Hned první den mě čekalo vřelé přivítání a okamžité začlenění do kolektivu. Překvapilo mě pouze zjištění, že jsem úplně první stážista v SŽDC a já upřímně doufám, že se v tomto směru bude snažit Správa železniční dopravní cesty umožnit praxi i dalším studentům na jiných pracovních pozicích.
Jaký byl tvůj všední den v roli stážistky?
Jako stážistka jsem působila na sekretariátu odboru komunikace, kde jsem se spolu s vedoucím starala zejména o administrativní podporu kanceláře ředitele odboru, tiskového oddělení, oddělení marketingu a komunikace s veřejností. Administrativní podporou je myšleno například vedení kalendáře ředitele, tvorba a zpracování objednávek, odesílání a přijímání datových zpráv, evidence pošty a pracovních cest a tak dále.
Jaký mají tady v Čechách společnosti a zaměstnavatelé ke stážistům vztah?
Myslím si, že se počet firem a společností nabízející stáže pro studenty postupně stále zvyšuje, ale i přes to od ostatních studentů často slýchávám, že mají velký problém najít praxi během vysokoškolského studia. Já jsem v tomto směru měla nejspíše štěstí. Již ve druhém ročníku na VŠE jsem získala svoji první stáž, a to ve společnosti Škoda Auto v oddělení Vnějších vztahů. Byl to pro mě odrazový můstek, díky kterému jsem už konečně neměla prázdný životopis a věděla jsem, že moje šance na získání dalšího zaměstnání se podstatně zvýší. Nebudeme si nic nalhávat, ale jedním z hlavních požadavků většiny zaměstnavatelů jsou předešlé pracovní zkušenosti a ideálně ještě v oboru.
Pomohly ti během stáže zkušenosti, které jsi doposud nabyla na vysoké? Co konkrétně jsi použila?
Škola mě vybavila teoretickými odbornými znalostmi, ale já jsem se je až díky stáži naučila aplikovat při řešení konkrétních úkolů. To je vlastně hlavní smysl všech studentských stáží.
Co naopak ti dala stáž a ve škole ses to nenaučila?
Poznala jsem fungování státní organizace a získala praktické dovednosti, nové pracovní návyky a samozřejmě jsem si i zlepšila vyhlídky na budoucí zaměstnání.
Změnila stáž nějakým způsobem názor na to, co bys chtěla jednou v životě dělat?
Ráda bych ve Správě železniční dopravní cesty zůstala co nejdéle, ideálně i po dokončení studia. Momentálně jsem přešla z praktikantské pozice na čtvrtinový úvazek, který se dá stále dobře kombinovat se studiem. Před soutěží jsem původně nesměřovala své budoucí povolání do oblasti marketingu a médií. Nyní bych se ale v této oblasti chtěla i v budoucnu profilovat.
Co dalšího ti výhra Miss VŠE do života přinesla?
Z účasti v Miss VŠE čerpám dodnes. Díky soutěži mě kontaktovalo několik klientů s nabídkou hostesingové a modelingové práce, získala jsem skvělou práci, nové přátele a nebýt této soutěže, nepoznala bych svého současného partnera :).
Kdybys měla něco vzkázat studentům, kteří o stáži přemýšlejí, co by to bylo?
V první řadě si myslím, že v tomto směru není o čem přemýšlet. Najít v současné době pracovní místo je pro absolventy mnohdy velmi obtížné, zvlášť tehdy, nechají-li jeho hledání až na dobu po skončení studia, a přitom nemají žádné praktické zkušenosti. Praxi během studia považuji doslova za nutnost. Tím chci tedy všem vzkázat, aby neváhali a se získáním praxe začali už v prvním ročníku studia. V hledání nemusíte být hned úspěšní, chce to čas a trpělivost, ale v budoucnu nabité pracovní zkušenosti během studia opravdu oceníte.
Přijďte se do SŽDC podívat
Zajímá vás, jak to ve firmě, kde je Veronika na stáži, vypadá a jaké možnosti uplatnění studentům nabízí? Přijďte se podívat do SŽDC v Praze v rámci programu Návštěvy ve firmách. Koná se 31. 10. 2014 od 9 hod. v sídle SŽDC v centru Prahy. Akci doporučujeme studentům ekonomických, právnických, dopravních a stavebních oborů. Hlaste se se svými CV. Všechny informace najdete na www.UNIjobs.cz.
Text: Klára Ludvíková
