Ať už jste se jako malí učili starat o kytičky, nebo jste si pro radost psali texty do šuplíku, všechny získané dovednosti a zkušenosti můžete zúročit - třeba i při studiu na vysoké škole. Jak? Získáním profesní kvalifikace, jakéhosi osvědčení o tom, že obor skutečně ovládáte.
V rámci projektu Národní soustava kvalifikací si můžete, lidově řečeno, udělat "papíry" na celou škálu oborů. Od těch manuálních až po různé odvětví personalistiky, médií nebo programování. Stačí úspěšně absolvovat zkoušku (a jde to i bez rekvalifikačních kurzů), za kterou získáte certifikát. Vždy se tak můžete vrátit k tomu, co vás baví, a tím se začít živit.
Zkusili jsme...
Vypravili jsme se do Žďáru nad Sázavou, abychom se podívali, jak taková zkouška profesní kvalifikace probíhá. Vybrali jsme obor "lektor dalšího vzdělávání", který je mnoha studentům velmi blízký. Kolik z vás už někdy doučovalo nějaký předmět nebo cizí jazyk? S certifikátem, který mimochodem platí po celém světě, se vám otevírají další možnosti.
„Certifikát mi otevírá možnosti lepšího uplatnění na trhu práce, osobního rozvoje a uplatnění mého potenciálu v komunikaci s lidmi. Od září nastupuji na vyšší zdravotnickou školu, tak to možná využiji i v této oblasti,“ tvrdí jedna ze tří účastnic kurzu, Kateřina Vondrová. Její motivací bylo i využití svých životních zkušeností, které chce nadále předávat potřebným.
Zkouška probíhala od ranních hodin a uvítal nás na ní lektor pan Jaroslav Bezchleba. Ten nám prozradil, co musí uchazeč zvládnout, aby zkoušku splnil a stal se tak kvalifikovaným školitelem.
„V podstatě umět si vytipovat kurz a jeho rozsah, jak dlouho určité téma zabere a rozpracovat si jednotlivé části kurzu. Rozpracovat si kurz do jednotlivých kroků a připravit si pomůcky. Uchazeč by měl zvládnout to, že umí použít více metod v jednom kurzu – měl by umět zaujmout účastníky kurzu, vysvětlit látku a vyhodnotit, zda to student zvládl,“ říká Bezchleba.
Bylo to trochu jako ve škole, avšak byla znát komornější atmosféra. Všechny tři účastnice se dobře znaly se svými lektory díky kurzům, které u nich absolvovaly. Všechny nakonec certifikát získaly. Ačkoliv u další uchazečky, Jany Matouškové, se nebylo čemu divit. Sama totiž školí v oblasti sociálních služeb již přes dva roky, je proto již zkušenou lektorkou. Chtěla však získat „razítko“ na svoji činnost, mít ho prostě pro jistotu.
„Chtěla jsem ale také získat další poznatky, které bych využila při vedení kurzu,“ říká sympatická absolventka pedagogické VOŠ v Litomyšli. Každá uchazečka nejprve dostala zadání úkolu, a poté měla přes dvě hodiny čas na přípravu a následnou prezentaci před porotou. Pokud kulaté razítko chcete získat, podívejte se na hodnotící standardy na stránkách Národní soustavy kvalifikací. „V každé ze sedmi oblastí musí uchazeč zvládnout dvě až x hodnotících kompetencí. Rozdíl mezi maturitou a dalšími zkouškami je ten, že u maturity si vylosuji jedno téma, tady je to tak, že uchazeči musí prokázat, že zvládají každou ze zmíněných sedmi kompetencí,“ říká lektor Bechleba, jeden ze zkoušejících v centru ABS WYDA. Součástí bylo i praktické provedení – jedno s použitím powerpointu, druhé s jiným objektem.
Nikdo certifikát nedostane zadarmo, každý musí prokázat, že je kompetentní. Každý z uchazečů má k dispozici internet, kde si mohou stahovat obrázky ke své prezentaci, nicméně platí stejná pravidla jako u zkoušek: žádné podvádění, čili žádné zbytečné vyhledávání na internetu či kontaktování se s kolegy.
Vysoká škola x profesní kvalifikace? Ne tak úplně...
Mnoho uchazečů o kvalifikaci se rozhodne před zkouškou absolvovat kurz. Podmínky získání atestace totiž nejsou tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Cena se odvíjí podle druhu kurzu. Obecně platí čím prestižnější povolání, tím dražší kurz je a cena může být až do 20.000 Kč. Samotná zkouška bez kurzu pak stojí kolem 2.500 Kč.
Když odhlédneme od financí, logicky nás napadne otázka: proč by se studenti měli trápit pět a více let na vysoké škole, když si v průběhu několika týdnů či měsíců mohou udělat kurz? Až na finanční složku je jeho průběh a zakončení jednodušší a hlavně časově méně náročné než absolvování vysoké školy. Nemůže se tedy stát, že dojde k odlivu studentů, až se jejich povědomí o profesních kvalifikacích rozšíří?
„Profesní kvalifikace jistě odebírat studenty vysokým školám nebudou, ty se však postupně budou Národní soustavou kvalifikací více inspirovat při sestavování vzdělávacích programů, zvláště těch prakticky orientovaných,“ tvrdí zástupce Národního ústavu pro vzdělávání Jan Peška.
Co se týče trhu práce, váhu má podle Peška osvědčení o profesní kvalifikaci stále větší - tak, jak přibývají pozitivní zkušenosti zaměstnavatelů s držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci. „Zaměstnavatele samozřejmě zajímají zejména dovednosti uchazečů a jejich potenciál. Osvědčení o profesní kvalifikaci je dalším možným "důkazem způsobilosti" uchazeče o zaměstnání, navíc s velkým potenciálem - jde o ucelený systém s jednotnými a jednoznačnými pravidly, garantovaný státem, s ambicí pokrýt v návaznosti na požadavky zaměstnavatelů všechny oblasti výkonu práce, a to všech kvalifikačních úrovní.“
Vyberou si i vysokoškoláci
Kavlifikací je už přes šest stovek, vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější, které se podle nás hodí pro studenty VŠ:
- Art grafik
- Dekoratér
- Fotograf – základy fotografování
- Fotoreportér
- Hodnotitel vína
- Průvodce Prahou
- Reklamní a módní fotograf
- Detektiv koncipient
- Sportovní masér
- Personalista
Všechny kvalifikace včetně kriétrií, které musíte splnit, si můžete prohlédnout zde.
Certifikát navíc nabývá platnosti jako jakékoliv jiné osvědčení. Pokud je tedy přeložen do angličtiny, můžete ho použít i v zahraničí. Pokud nyní máte studia plné zuby, možná se vám budou rekvalifikační kurzy hodit někdy v budoucnu. Nikdy nevíte...
Text: Míša Bůnová
