Jak pokořit nudný akademický styl psaní

Jak pokořit nudný akademický styl psaní

Dřív nebo později se v životě každého vysokoškoláka vyskytne nutnost napsat něco důležitého o něčem důležitém někomu důležitému. Češtinářka vám možná na střední chválila vzletné metafory a spolužačky omdlévaly blahem nad vaším básnickým střevem, ale bohužel hraní se slovíčky v tomhle případě žádná výhra není, spíš naopak. Vítejte ve světě sucharů.

Jak začít? Informujte se předem o zadaném tématu, zní to vcelku logicky, že jo. Nastudujte si materiály, pochyťte slovník, vygooglete si složité výrazy. Při samotném psaní je třeba mít všechny tyhle věci zmáknuté, protože čtenář vážený prostě pozná, když se vaří z oleje.

Zapomeňte na slohovky a blogové posty, u akademického psaní je nejdůležitější obsah a forma, nikoho nezajímají vaše vzletné příměry nebo ironické poznámky. Pište zřetelně a k věci, nebojte se použít načtené materiály a citace (pozor na plagiátorství!). Vyvarujte se citově zabarvených výrazů, slangu nebo hovorové řeči, stejně tak není úplně košér mít v práci hrubky nebo nesmyslné věty způsobené nepozorností, protože všechny tyhle detaily dokáží práci s dechberoucím obsahem shodit na úroveň čárání si do notýsku. Proto si po sobě svá díla čtěte a dejte je přečíst i jiným lidem, kor v případech, kdy vy a pravopis netvoříte moc silnou dvojku.

Snažte se volit slova akademičtějšího rázu, ale nepřežeňte to. Když se budete snažit i to nejjednodušší slovíčko nahradit něčím, co zní tak vzdělaně, že ani doktorandi nebudou vědět, čí jsou, práce nepůjde číst. A vy chcete, vy potřebujete, aby číst šla.

Dejte taky pozor na výrazivo při kritice. Pokud jste přečetli esej od Péti Vomáčky, kde tvrdí, že psychoanalýza neexistuje a Jung je blázen, a hodláte s jeho názorem polemizovat, udělejte to jemně a s citem. "Péťa Vomáčka je idiot, když si myslí tohle," sice může být pravda, ale v akademickém stylu psaní nechcete podobně fatální soudy vynášet tímhle způsobem. "S Péťou Vomáčkou bych si dovolil nesouhlasit, protože blabla..." zní milionkrát lépe. Nezapomeňte argumentovat a logicky svoje postoje a názory obhajovat, "protože proto!" si nechte na hádky se svými blízkými ohledně mytí nádobí.

Když jsme u eseje od Péti, nezapomínejte na uvedení všech zdrojů a jejich spolehlivost. Wikipedia vám určitě už párkrát zachránila kůži a jistě ji u psaní budete využívat, nicméně v akademických kruzích je považována za zdroj velice nespolehlivý a v lepším případě budete moci celou práci přepsat. Proto spíš používejte knihy nebo spolehlivé, oficiální stránky, vaší práci to dodá na věrohodnosti.

Hodně štěstí!

Text: Eliška Svobodová

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější