Část těla, která zkouškovým obdobím nejvíce trpí, tedy mozek, si zaslouží speciální péči a hlavně výživu. Určitě ho ještě budete potřebovat. Jídlo je kromě spánku a čerstvého vzduchu základním kamenem správné funkce té fascinující věci, co máme v lebce.
Voda, ne vodka
Každé tělo obsahuje zhruba sedmdesát procent vody. A obsahovat ji musí, protože veškeré naše orgány fungují na bázi metabolismu vody. Mezi orgány, které spotřebují nejvíc energie, a tudíž i vody, patří právě mozek a jeho šedá kůra mozková, kde se odehrávají naše myšlenkové souboje s učením. Denně bychom měli vypít 2,5 litru vody. Množství se zdá být enormní, ale při troše snahy to člověk zvládne… Akorát neseďte moc daleko od toalety. Počítejte s tím, že ji během dne navštívíte mnohokrát.
Čočka, cizrna, hrách a fazole
Také máte občas abstinenční příznaky, když zjistíte uprostřed jednoho z těch „učících se dní“, že jste se mylně domnívali, že v kuchyni máte ještě poslední čokoládovou tyčinku? A ona tam není? To je to nejhorší, co můžete zjistit během zkouškového (tedy kromě vyhazovu ze školy po neúspěšném posledním termínu). Chuť na sladké ale hlavně značí to, že jsou vaše nervy (kterých je v mozku celý chuchvalec) značně unavené a pocuchané a potřebovaly by trochu uklidnit. Než po čokoládové tyčince nebo buchtě, ve kterých jsou cukry v rafinované podobě – a stejně rychle jako se do vašich nervových buněk dostanou, tak také zmizí –, sáhněte radši po ovesných vločkách, bramborech, těstovinách nebo luštěninách. Sice pak nevydržíte doma bez otevřeného okna, komplexní sacharidy se ale z jídla do těla budou uvolňovat po menších dávkách. Cukřík tak budete čerpat pomalu, ale jistě a po delší dobu.
Vejce, ořechy a hovězí
Titulek tohoto odstavce rozhodně není receptem! Vejce a hovězí by možná dohromady šly, ale ty ořechy do toho… Nicméně všechny tyto potraviny mají společnou jednu věc, a sice obsah vitaminu B, který je pro mozek tím, čím byla pro Marušku sůl. Jeho hlavní úloha spočívá v uvolňování energie z výše zmíněných sacharidů a rovněž ve zpracování nezbytných mastných kyselin, které naopak zmíníme později. Díky vitamínu B se mozek bude cítit jako v bavlnce a bude si snáze pamatovat veškeré to otravné učivo z otravných učebnic.
Litry rybího tuku
Popravdě řečeno, nemáme nejmenší tušení, kde by se v dnešní době daly sehnat litry rybího tuku. Ale tabletky s koncentrovanými prospěšnými látkami z rybího těla se dají najít v každé lékárně a jejich požívání je zajisté příjemnější než si s sebou celý den nosit bandasku s rybím tukem. Co ale taková nechuťárna vůbec může ukrývat za nezbytné prvky? Jsou to především omega-3-mastné kyseliny, které jsou pro správné fungování nervových buněk životně důležité. Ryby bychom měli do jídelníčku zařadit nejméně dvakrát týdně, a to ne v podobě rybích prstů, kde je rybího masa často sotva třicet procent. Nejlepší je koupit celou rybu (klidně i mraženou) nebo rybí filé bez přidané vody.
Zeleninka a ovůcko
Jednoznačně klišé. Pořád dokola někdo někde omílá, jak je důležité jíst čerstvou zeleninu a ovoce. I my to musíme zopakovat, jelikož právě čerstvé zeleninové a ovocné plody obsahují vitaminy a antioxidanty, které vychytávají volné radikály útočící na vaše soustředěné mozkové buňky. Zeleniny a ovoce bychom měli za den sníst tak půl kila, přičemž zelenina by měla z tohoto množství tvořit víc než polovinu. Nejsou to těžké počty. Jednoduše si představte, že denně musíte sníst tři rajčata a dvě jablka. Nebo tři malé okurky a dvě hrušky. Nebo tři papriky a dvě mandarinky.
5 tipů, jak se správně učit, od trenéra paměti Jakuba Poka
Že vám neustále někdo říká, co se máte naučit, ale nikdo vám nikdy neřekl, jak se učit? Nešlo by náhodou učení zrychlit, ale zároveň zefektivnit a zkvalitnit? Zapomeňte na biflování, jde to i jinak!
Nenechte se rušit
Pokud se nechcete jen učit, ale také se něco naučit, je potřeba si k tomu vytvořit prostředí. Asi už jste to slyšeli mockrát, ale opravdu, nebuďte líní 5 minut věnovat tomu, abyste si trochu uklidili stůl, vyvětrali a připravili si vše, co budete potřebovat. Mobily pryč, Facebook a Skype vypnout!
Nepřetahujte
Většinou děláme všichni klasickou chybu, z počátku nás učení nebaví, nemůžeme se do toho zkrátka dostat. Po 50 minutách nám začíná připadat, že to jde lépe, a jedeme dál. To je ale právě chyba! To, že se nám snadno studuje, ještě zdaleka neznamená, že to automaticky udržíme v paměti. Dejte si po 50 minutách krátkou přestávku, napijte se, projděte se s košem nebo si zameditujte. Po desetiminutové relaxaci je náš mozek připraven na další dávku učení.
Opakujte
Bez opakování zapomínáme až 80 % informací už druhý den po učení. Trochu depresivní fakt. Proto je třeba udělat první opakování již do 10 minut. Kdo to dělá? Nikdo! Přitom nejde o nic časově náročného, jen o jakési shrnutí. Další krátké opakování by se mělo udělat do 24 hodin, další pak do týdne, případně do jednoho měsíce, podle toho, jak dlouho si potřebujete informaci uchovat v paměti.
Využívejte obrázky a asociace
O mnemotechnických pomůckách už jste možná slyšeli na základní škole, kde nás osvícenější pedagogové učili poloměr země 6 378 km pomocí říkanky „Šetři se, osle“ = šest tři sedm osm. Bohužel tím to ale většinou skončilo. Podobné „berličky“ jsou vlastně takovým náznakem paměťových technik založených na vytváření obrázků a asociací. Náš mozek nechce, abychom ho nudili obyčejným biflováním například historických dat. Mnohem lépe si je uložíme, pokud si pod čísly představíme fantazijní a emotivní obrázky. Založení Univerzity Karlovy roku 1348 si tak můžeme zapamatovat pomocí techniky, která využívá podobnosti tvarů čísel. Představíme si Karla IV., jak se svíčkou v ruce (1 vypadá jako svíčka) slavnostně vstupuje na univerzitu, ale dostane želízka (3 tvarově připomíná želízka) za to, že se přece na půdě nové školy nemůže používat otevřený oheň. Za trest ho posadí na plachetnici (4 je ve tvaru plachetnice), kterou kormidluje obrovský sněhulák (8 připomíná sněhuláka), a takto potupně vjíždí do auly na slavnostní ceremonii. Absurdní? Věřte, že tenhle letopočet jen tak nezapomenete!
Nebojte se paměťových technik
Nemůžete se naučit anglické slovíčko dismiss neboli propustit? Proč si místo neustálého opakování bez valných výsledků nepředstavit dyslektické missky s titulem Dis. u pásu v továrně, ke kterým přichází šéf se slovy „Je mi líto, holky, všechny vás propouštím“. To je ochutnávka fantastické Techniky klíčového slova na ukládání slovíček. Další techniky jako například geniální Metoda paměťových cest, kterou používali již senátoři ve starém Římě, aby byli schopni spatra mluvit i několik hodin, jsou pak ideální pro učení velkého množství informací na zkoušky nebo státnice.
Text: Eva Samšuková
