Když Huberta Pavelka posloucháte při jeho vyprávění, kolik toho vlastně v rámci svých studií stihl, místy se nestačíte divit. Seznam jeho praxí, úspěchů a dokončených projektů je tak dlouhý, že by se za něj nemusel stydět nejeden zkušený harcovník v leckterém oboru.
On sám působí velmi suverénně a je jasné, že rozhodně nepatří k těm, kteří se rozhodli studium co nejvíce proflákat. Naopak, využil jej jako startovní můstek a už během vysoké školy stihl nasbírat řadu zkušeností na zahraničních studijních pobytech a stážích. Navíc je na něm jasně vidět, že vše, co dělá, ho velice baví. Tvrdí, že s podobným přístupem se téměř kterýkoli student může dostat k opravdu atraktivní práci, která jej bude naplňovat.
Jaké vlastně byly vaše studijní začátky?
Po maturitě jsem nastoupil na Filozofickou fakultu Ostravské univerzity na obor dějiny umění se zaměřením na technické památky. Už při studiích jsem ovšem začal tíhnout k různým výzkumům, pracovali jsme například na projektu, který mapoval změnu atmosféry na Ostravsko-Karvinsku v důsledku útlumu průmyslu.
Průzkumy vám tedy učarovaly?
Ano, hodně mě to zaujalo, bavilo mne zjišťovat, jak se lidem žije, co je baví a co jim případně schází. Při studiích jsem postupně pracoval na výzkumech trhu pro dvě firmy. Také jsme s řadou dalších lidí realizovali i další, vlastní projekty, spíše z oblasti arts managementu.
Jak jste pokračoval po dokončení bakalářského studia?
V prvním semestru studia navazujícího oboru ochrana průmyslového dědictví jsem vyjel v rámci programu Erasmus na studijní pobyt do německého Braunschweigu. Po návratu zpět do Ostravy jsem se na internetu zapojil do diskuse ohledně stáží ve ŠKODA AUTO. Na dotazy tehdy odpovídala koordinátorka personálního marketingu, zjišťoval jsem možnosti svého uplatnění a shodou náhod jsme se na konkrétní projekt domluvili přímo spolu. Přišel jsem sem na tři měsíce, pak se to protáhlo na více než půl roku.
A po stáži ve ŠKODA AUTO jste zamířil kam?
Odjel jsem v rámci programu Aktion, který podporuje oboustrannou vědeckou spolupráci mezi Českem a Rakouskem, na další výzkumný úkol. V Rakousku jsem mapoval export firem, které vyráběly varhany ve Slezsku. Varhany, především po mechanické stránce, jsou mým koníčkem a také tématem diplomové práce. Pak díky předchozí spolupráci se ŠKODA AUTO následovala další stáž, to bylo v Audi v oddělení centrálního výzkumu trhu. A během tohoto pobytu se v Boleslavi naskytla možnost pokračovat v podobné činnosti. Protože jsme si s budoucím vedoucím padli do oka, tak jsem sem k 1. březnu letošního roku nastoupil.
Váš zájem o stáže je enormní. Čím to, že studenti obecně takový zájem nemají?
Myslím si, že řada studentů má strach. Ani já jsem si nejprve nedovedl představit, že bych takto vyjel a byl v nějaké cizí zemi. Hlavně jsem neviděl důvod, bylo mi tady dobře a cítil jsem se fajn, nic mi nechybělo. Pak jsem zjistil, že svět je mnohem komplikovanější a pohled na něj si člověk vylepší třeba právě tím, že vyjede do zahraničí.
Hubert Pavelek
Vystudoval bakalářský obor dějiny umění se zaměřením na technické památky na Ostravské univerzitě.
Při studiu se věnoval projektům v oblasti výzkumu trhu a arts managementu.
V prvním semestru magisterského studia vyjel v rámci Erasmu do německého Braunschweigu.
Po návratu nastoupil na půlroční stáž do HR oddělení ve ŠKODA AUTO.
Následně v rámci programu Aktion zkoumal v Rakousku historii exportu moravskoslezských varhan a studoval na Alpen-Adria Universität v Klagenfurtu.
Následovala stáž v Audi v oddělení centrálního výzkumu trhu.
Od 1. 3. nastoupil do ŠKODA AUTO na pozici Koordinátor Market Intelligence – analýza trhů.
V rámci studia mu zbývá dokončit diplomovou práci a složit státní zkoušky.
Vy jste tedy většinu svých výzkumů dělal právě v zahraničí? Bude vaše práce ve Škodovce podobná tomu, co jste dělal?
Bude to rozhodně podobné v principu práce. Tedy hlavně o dohledávání a vyhodnocování důležitých dat. Kolem toho se ostatně točily veškeré mé výzkumy. Pokud bych přeháněl, myslím, že je jedno, jestli člověk zkoumá varhany, nebo vývoj trhu, protože utřídit si a vytáhnout relevantní informace, které mají v dané situaci nějaký význam, a nějak s nimi smysluplně naložit, to je ta podstata.
Myslíte si, že podobné zkušenosti, které jste v rámci zahraničních pobytů načerpal, by bylo možné získat tady?
Člověk si doveze spoustu pozitivních zkušeností i jen ze studia v zahraničí. Zjistí, že to může fungovat jinak, že na vysoké škole může existovat i nějaká diskuse. Lidé se ozývají, že nesouhlasí s profesorem, naučí to člověka kriticky přemýšlet. Na stáži bylo velmi přínosné pracovat v cizím týmu. Je rozdíl, když je člověk na poradě, kde se mluví cizím jazykem hodinu, nebo když jazyk používá osm hodin denně v práci. Ze začátku je to vyčerpávající, pak si na to člověk zvykne.
Jak to bylo u vás s jazykovými znalostmi?
Když jsem poprvé odjížděl do Německa, tak jsem německy uměl hodně špatně. Rychle jsem se však jazyk doučil, zapsal jsem se na místní jazykové kurzy. To doporučuji všem, kdo do zahraničí vyjedou. V každém německém městě jsou nějaké kurzy pro cizince, vyplatí se na ně chodit. Navíc jsem na těch kurzech získal spoustu přátel.
Byly to právě vaše stáže, co vám pomohlo získat pozici ve ŠKODA AUTO?
Určitě. Nadneseně řečeno, tady najde uplatnění jakákoli profese. Já jsem se sem prosadil na základě toho, že jsem začal s firmou spolupracovat už při studiu. Doporučil bych to všem, možnosti jsou bohaté. Ať už v rámci praktikantských pobytů, nebo při psaní bakalářských a diplomových prací. Další stupeň může být trainee program, který Škodovka má. Spolupráce při škole má mimo jiné tu výhodu, že si člověk odbude fázi zaučování, která bývá dlouhá.
Text: Luděk Vokáč
Foto: Martin Mičánek
