Flexibilní pracovní doba, tedy možnost přijít a odejít z práce tak, jak se nám to hodí, případně i rovnou pracovat, jen když zrovna můžeme, se stává čím dál tím oblíbenějším benefitem mezi zaměstnanci. Potvrdil to třeba průzkum, který si na sklonku roku 2014 nechala od výzkumné agentury Median vypracovat společnost Microsoft a také průzkum společnosti Universum v posledních letech víceméně kontinuálně potvrzuje, že i pro studenty a mladé profesionály je právě flexibilní pracovní doba klíčová. Možnost flexibilní pracovní doby se tak stala jedním z nejdůležitějších kritérií, podle kterého si lidé vybírají zaměstnání.
Chceme work-life balance
Bohužel, řada zaměstnavatelů stále ještě není připravena na uvolněnější systém práce, ať už jde o flexibilní pracovní dobu, nebo o občasnou home office, tedy práci z tepla domova – možnost pracovat na dálku alespoň několik dní v měsíci nabídli v roce 2014 zaměstnavatelé jen u 6,1 % z více než devadesáti tisíc pozic obsazovaných přes kariérní portál Jobs.cz. „Před pěti lety šlo pouze o 1,5 % míst, je tedy vidět nezanedbatelný posun. Stále však zůstává velký prostor k rozšíření nabídky flexibility. Zájem ze strany talentovaných uchazečů je výrazný. V případě pozic s flexibilní úpravou podmínek firmy obvykle obdrží často několikanásobně více relevantních reakcí,” uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, analytik portálu Jobs.cz.
„I my na Proudly pozorujeme jasný trend v tom, že čím dál více společností nabízí flexibilní pracovní dobu,“ řekl také Jan Klusoň, projektový manažer pracovního portálu nové generace Proudly.cz. „Znatelné je to jak u velkých nadnárodních firem, tak u menších start-upů, které chtějí oslovit hlavně mladé talenty, pro něž bývá právě flexibilní pracovní doba jedním z klíčových faktorů pro výběr zaměstnavatele.“
Work-life balance, tedy vyvážení osobního a pracovního života, si za svůj budoucí cíl volí stále více budoucích absolventů vysokých škol. Loni to bylo podle údajů společnosti Universum 59 % respondentů a letos je číslo stejné. „Vidíme zásadní posun,“ přiznává i Marek Gešo, marketingový manažer společnosti Accenture. „Mladí nechtějí dřít jako jejich rodiče, chtějí stíhat koníčky, chodit do restaurací atp.“ Jedním z prostředků, jak harmonie mezi prací a koníčky a zájmy dosáhnout, je pak právě flexibilní pracovní doba.
Velká zodpovědnost
„Flexibilita v práci pro nás znamená respekt k tomu, že každý potřebuje jiné prostředí pro nejlepší výkon, a že tyto podmínky záleží i na typu práce, kterou člověk dělá,“ říká Lenka Čábelová, manažerka komunikace a CSR ze společnosti Microsoft. „U nás k tomu využíváme moderní technologie, aby si každý mohl zorganizovat čas a místo práce, a aby mohl lépe propojit pracovní a osobní život, a tím být produktivnější a motivovanější.“
Flexibilita v práci úzce souvisí s odpovědností za výkon a výsledky, na což ovšem není každý stavěný, je to totiž veklá zodpovědnost, která s pevnou pracovní dobou od osmi do čtyř většinou odpadá. I podle psychologů je velice těžké postavit se k takové volnosti zodpovědně a nedostat se do spirály kvapné noční práce a šponování deadlinů. Takový stres totiž podle nich naprosto přebije veškeré pozitivní důsledky pracovní flexibility.
Větší výkon, spokojenější tým
Jaký přínos má flexibilní pracovní doba? „Na výkon lidí má flexibilní přístup pozitivní vliv. To ukazuje jak naše vlastní zkušenost, tak výzkumy, které máme k dispozici – ukazuje se například, že využívají-li lidé možnost práce z domova zhruba dva až tři dny v týdnu, má to pozitivní dopad na vztah s nadřízenými a spokojenost v práci. Lidé mohou strávit prací i čas, který by jinak trávili dojížděním,“ vysvětluje Lenka Čábelová.
Aby systém opravdu fungoval, je do něj ale třeba něco málo investovat. Nejenom do technologií, které spolehlivě umožní být on-line odkudkoli, ale také do vztahů v týmu.
Je ovšem nutné přiznat, že některé profese nebo pozice si flexibilní pracovní dobu dovolit nemohou. Problém také může nastat při komunikaci se světem mimo firmu. Ne všichni jsou totiž ochotni odpovídat na pracovní e-maily v pozdním odpoledni nebo večer, kdy zaměstnanec s běžnou pracovní dobou již odpočívá, kdežto zaměstnanec s flexibilní pracovní dobou ještě pracuje.
Protichůdné studie
Pracovní flexibilita a uvolněnější přístup k práci jak ze strany zaměstnanců, tak hlavně ze strany zaměstnavatelů se stává tématem i pro psychology zabývající se psychologií práce. Množství studií, které v posledních letech na toto téma vznikly, se však ve svých závěrech zásadně rozchází. Jeden tábor psychologů tvrdí, že flexibilní pracovní doba zdraví a psychické pohodě člověka rozhodně neprospívá, druhý tábor tvrdí přesný opak.
Podle psycholožky Gail Kinmanové z britské University of Bedforshire může alternativní, nepevná pracovní doba vyvolávat nespavost a umocnit sklony k alkoholismu nebo přejídání. Hladina stresu je dlouhodobě vyšší, jelikož člověk v podstatě nikdy nevypne, stále je na příjmu, má nutkání kontrolovat e-maily. Člověk se také může dostat do situace, kdy pracuje více, než má, pracuje tak vlastně neustále. I proto, aby si o něm kolegové v kanceláři nemysleli, že se snad doma fláká.
Druhý názorový tábor reprezentuje třeba profesor Christopher Barnes z Fosterovy ekonomické školy při Washingtonově univerzitě. Je-li pracovní doba sladěna s vnitřními hodinami zaměstnance, je zaměstnanec výkonnější a spokojenější. V práci se totiž může více soustředit, je méně vystresovaný a celkově zdravější, protože je vyspalý a dostatečně odpočatý. V opačném případě ovšem hrozí klidně pracovní úraz nebo zásadní pracovní chyby.
Text: Nela Vejvodová
Foto: pixabay.com
