Statistiky se zúčastnily téměř dva tisíce lidí, z toho krásných 1111 žen. Studenti byli ze všech českých univerzit, průměrného věku 22 let.
Chlebodárci máma a táta
Výzkum ukázal, že většina studentů je na financích od rodičů závislá. Průměrná výše kapesného od rodičů je 3 778 Kč měsíčně. U dotazovaných je jeho výše rovnoměrně rozdělena od 0 Kč do 7 000 Kč. Samozřejmě čím větší město, tím větší kapesné. Zajímavé je to, že ubytovaní na kolejích dostávají jen o 1 000 korun vyšší podporu od rodiny.
Sklady a další veselé brigády
Studentské výdělky na brigádách jsou poměrně nízké, většina studentů vydělává do 2 000 Kč měsíčně. Více než 10 000 Kč měsíčně vydělává 8% studentů. Průměrný měsíční studentský výdělek je nižší než kapesné, 3 200 Kč měsíčně. Nejnižší výdělky mají studenti z Pardubic a Olomouce, nejvyšší samozřejmě pražští. V Praze je to dokonce o 1 000 korun měsíčně víc než ve všech ostatních městech. Z průzkumu je vidět, že si u studia přivydělává většina studentů, ale všechno také rychle utratí.
Stálý zisk ze stipendií a ostatních zdrojů je u drtivé většiny respondentů velmi nízký .
Ubytování
Více než polovina dotazovaných bydlí na kolejích, čtvrtina na privátu a zbytek u rodičů nebo ve vlastním. Za ubytování platí studenti průměrně 2 194 Kč měsíčně. Nejdražší ubytování je v Praze a Brně, v ostatních městech je průměrně o tisícovku levnější. Tím se tedy kompenzuje vyšší výdělek pražáků. Nejlevnější ubytování je v Ostravě, kde je zároveň přesně vyrovnaný poměr mezi kolejáky a nekolejáky. Náklady na kolej a privát jsou obecně skoro stejně vysoké, koleje jsou v průměru asi o sedm stovek měsíčně levnější. Na kolejích se ale ušetří i na dalších věcech.
Ostatní výdaje
Na jídle studenti šetří, utratí okolo 1 500 Kč měsíčně. Jí se tedy většinou to nejlevnější v menzách, nebo zadarmo od maminky. S cestovními náklady se většina studentů vejde do 1 000 Kč měsíčně a kupodivu nezáleží jestli jsou na koleji, nebo doma. Na oblečení stačí několik stokorun, luxusní nákupy zjevně součástí studia na vysoké škole nejsou. Za zábavu studenti nevyhazují tolik, kolik by se mohlo zdát, studentský průměr vyšel na 970 Kč. Studenti na kolejích nemusí za zábavou daleko, oproti „privátům“ tak ušetří několik set korun. Nejlevnější zábava je na Moravě a v Pardubicích, kde je nejdražší asi tušíte sami.
Automobil má k dispozici každý den velmi malá část studentů, náklady na benzín a naftu se tak většiny studentů netýkají.
Čím starší student, tím více měsíčně ušetří.
Tato zajímavá rovnice platí do 27 let, pak se láme a naši dotazovaní jdou každý měsíc do mínusu. Na začátku studia tedy všichni s minimálním výdělkem utrácí jak to jen jde, vždyť si musíme užít univerzitního života. V dalších letech si uvědomí, že to takhle nejde věčně a začnou něco odkládat stranou. Ve věku kolem sedmadvaceti let už ale přichází další výdaje (pravděpodobně spojené s magickou hranicí 26 let na většinu studentských slev) a naši respondenti využívjí naspořené rezervy.
V souhrnu tedy statistika ukázala, že jsou studenti závislí na podpoře z rodiny, protože v zaměstnání toho moc nevydělají. V Praze jsou nejvyšší výdělky, ale tento rozdíl se ztratí už po zaplacení ubytování, nehledě na dražší mhd atd. Mezi bydlením na koleji a na privátu, kde bydlí velká část studentů, není tak velký finanční rozdíl. Dle statistiky průměrnému studentovi vysoké školy projde rukama měsíčně 8 500 Kč a 900 Kč ušetří. V celkovém souhrnu příjmů a výdajů nejvíce ušetřili studenti žijící na koleji.
Petr Plachký
