Evropský parlament je jediným orgánem Evropské unie, který je volen přímo. Existuje od roku 1962, přímá volba poslanců probíhá od roku 1979. Má tři sídla. Plénum se schází ve Štrasburku, jednotlivé frakce a odbory lze nalézt v Bruselu a administrativa se vyřizuje v Lucemburku. Až do letošních voleb jsme volili 766 europoslanců. Budoucí parlament nově utvoří 751 poslanců. Za Českou republiku do lavic zasedne 21 z nich. Do pravomocí Evropského parlamentu spadá rozhodování o nových členských státech, spolu s Radou Evropské unie se podílí na legislativním procesu, má na starosti rozpočtové pravomoci, kontroluje moc výkonnou a jmenuje evropského veřejného ochránce práv.
Prostřednictvím voleb do Evropského parlamentu mají občané jednotlivých států možnost vyjádřit svůj názor s dalším směřováním evropské politiky. „Rozhoduje se v nich o budoucnosti nejenom naší, ale i celé EU. Zejména mladí lidé by měli myslet na budoucnost a na to, jak napomoci tomu, aby byla příznivá,“ myslí si současný europoslanec Jan Březina. Během dopředu stanovené čtyřdenní lhůty se musí volby uskutečnit ve všech členských státech. Češi se k urnám vydají 23.–24. května.
S platností Lisabonské smlouvy se pravomoci Evropského parlamentu rozšířily. I z tohoto důvodu jsou letošní volby důležité. Jedním z prvních důležitých úkolů totiž bude volba předsedy Evropské komise, exekutivního orgánu EU.
Mýtus jednoho poslance
V České republice jsou volby do Evropského parlamentu považovány za ty druhořadé. Tento fakt pramení nejenom z nízké informovanosti o evropských tématech, ale rovněž z přesvědčení, že naši europoslanci a jejich hlas nemají žádnou váhu a nejsou tak schopni obhájit české zájmy.
Opak je ale pravdou. Europoslanci se totiž připojují k evropským politickým stranám, které se v rámci parlamentu sdružují do frakcí s podobným politickým zaměřením. V současném parlamentu pokrývá celé ideologické spektrum sedm politických skupin. Mezi nejvýraznější patří Evropská lidová strana (EPP), Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) a Aliance demokratů a liberálů pro Evropu (ALDE).
Důležitou roli v prosazování národních zájmů pak hraje osobnost poslance, který musí prokázat, že je schopný svůj program, ke kterému se doma zavázal, prezentovat a získat pro něj co největší podporu od ostatních kolegů. Podle politologa Lukáše Novotného se v tomto případě čeští politici příliš nečiní.
Úsporné žárovky, pomazánkové mléko, svoboda internetu
„Na úrovni EU se dnes přijímá většina legislativy platné na našem území,“ uvádí europoslanec Jan Březina. Co si ale pod těmito větami konkrétně představit?
Varovná vyobrazení na krabičkách cigaret, zrušení poplatků za roaming, technická kontrola po dvou letech, více informací na obalech potravin, podpora malých zemědělců, snazší hledání práce pro lékaře a experty, dostupnost léků pro pacienty, nižší limity emisí automobilů, rychlejší a levnější reklamace. A mnoho dalšího. Na základě výčtu jednotlivých opatření si můžeme ilustrovat, jak moc svými rozhodnutími EP zasahuje do našich obyčejných životů. Většina z nich se snaží životy občanů Evropské unie dělat lepšími a pohodlnějšími.
Samozřejmě ne všechny legislativní akty vyvolaly vlnu nadšení. Například konec běžných žárovek, zákaz používání názvu pomazánkové máslo nebo spor o to, že džem není marmeláda. Tato opatření zvedla vlnu kontroverzních ohlasů a přispěla ke kritice EU z hlediska zbytečné byrokracie. Ať už nám legislativa Evropského parlamentu život usnadňuje, nebo naopak komplikuje, právě volby nám dávají možnost vyjádřit názor s jeho současnou politikou.
Víte, proč volíte?
Možná jste doposud netušili, že právě Evropský parlament má na starosti přidělování peněz na sociální programy. Do nich spadá například program Erasmus, který umožňuje studijní pobyty v členských státech EU. O něm jste už určitě slyšeli nebo ho přímo využili. Od roku 1979 s ním vycestovaly téměř 3 miliony studentů.
V rámci podpory studentské mobility i v rámci pracovních stáží podpořili europoslanci program Erasmus+. Jde o sedmiletý program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport. Od ledna 2014 navazuje a zastřešuje dlouholetou tradici programů Comenius, Eramus, Erasmus Mundus, Leonardo da Vinci, Grundtvig a Mládež v akci. Oblast vzdělávání a uplatnitelnosti absolventů na pracovním trhu je pro unii velkým tématem. Finanční podporu na studium, stáž, práci či dobrovolnickou činnost v zahraničí mohou získat až 4 miliony osob. A to nejenom vysokoškolští studenti. Finance jsou dostupné i pro studenty odborných škol, učně, a dokonce i pro učitele a pracovníky s mládeží. Celkem je na Erasmus+ vyhrazeno téměř 15 miliard eur, což je o 40 % více než u předchozích programů v minulém období.
O pracovní stáže je mezi českými studenty velký zájem. Do zahraničí by za prací rádo vycestovalo více než 40 % studentů. Vede je k tomu zejména snaha zlepšit své jazykové dovednosti a zvýšit pravděpodobnost nalezené vhodné pracovní pozice v rámci ČR po ukončení studia. Studenti se totiž dost často obávají, že po absolvování studií budou mít problém s nalezením pracovního místa. Pokud je to i váš případ, můžete se podívat na web www.stazujeme.cz pro více informací.
Zajištění lepších pracovních příležitostí, více peněz na vzdělávání, mobilita studentů. To jsou témata, která jsou součástí programů některých politických subjektů kandidujících do europarlamentu. Přiblížit studentům jednotlivé programy, představit kandidáty a více se seznámit s volbami má za úkol celorepubliková kampaň Vím, proč volím. S ní je spojen hudební festival „Vím, proč volím On tour“. V jeho rámci probíhají během dubna a května koncerty, jejichž nedílnou součástí je bohatá informační kampaň. Termíny koncertů najdete na www.vimprocvolim.cz.
Strany a jednotliví lídři
Do letošních eurovoleb se v Česku přihlásilo rekordních 38 politických subjektů, které se utkají o 21 europoslaneckých křesel. Politologové vidí zvýšený zájem o evropské otázky a snahu širšího zapojení se do dění zejména v ekonomické, politické a v poslední době bezpečnostní krizi, která nutí politické garnitury, aby se Evropě začaly víc věnovat.
V roce 2004 se do europarlamentu dostaly jenom čtyři strany, které překonaly pětiprocentní hranici. ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM tak letos budou obhajovat svoje mandáty. Nejvíce pozornosti se upírá na občanskou demokracii, která před pěti lety získala devět křesel. Po fiasku v loňských parlamentních volbách se ale podobný úspěch neočekává. Šanci opět získávají velké parlamentní strany, jako je ANO nebo ČSSD.
Voliči mohou vybírat z 857 jmen. Mezi kandidáty se kromě tradičních povolání jako lékař nebo právník objevuje spousta zajímavých profesí. Podle Českého statistického úřadu se o místo do Evropského parlamentu uchází astrolog, kaskadér, tvůrce hlavolamů, recitátor, dobrodruh, stromolezec nebo také pěstitelka konopí. Nejstaršímu kandidátovi je 83 let.
Jako „Evropani“ se cítí hlavně studenti a bohatí
Česká republika letos slaví 10 let od vstupu do Evropské unie. Od té doby se nám otevřely hranice všech evropských států, máme možnost čerpat dotace, ale především nejsme jenom Češi, ale i Evropani. Spousta Čechů ale k Unii zaujímá negativní postoj, který mnohdy pramení z nízké informovanosti o evropských tématech. Na podzim loňského roku proběhlo celoevropské šetření Eurobarometr, které zkoumalo, jaký mají Češi vůbec k evropské osmadvacítce vztah.
Dalo by se říci, že přístup Čechů k EU je spíše pozitivní než negativní. Nutno však dodat, že populární je především mezi studenty a ekonomicky aktivními obyvateli s vyšším socioekonomickým statusem. Ti nejenom, že se považují za Evropany, ale Evropa pro ně znamená především svobodu cestování, studia a práce (mezi českou populací až 46 %). Lidé s nižším socioekonomickým statusem (důchodci, nezaměstnaní) si Evropskou unii spojují především s nezaměstnaností. Pro více než 35 % Čechů rovněž osmadvacítka znamená kromě plýtvání peněz i byrokracii.
Pro většinu obyvatel členských států ale EU symbolizuje mír. Tvrdí to 4 z 10 obyvatel EU28. Tento fakt jmenují zejména starší lidé, kteří mají ještě v živé paměti konflikty, které se Evropou prohnaly do 40. let minulého století. Pro ně je udržení míru a absence válek to nejdůležitější. Pro Čechy ale EU znamená především svobodu. Přesvědčeno je o tom 28 % populace (v ostatních státech je svoboda důležitá průměrně pro 18 % populace)
Ačkoliv se Češi o evropská témata příliš nezajímají, mnohem více důvěřují institucím EU než vlastnímu parlamentu. Tomu v době šetření věřila pouhá pětina obyvatel. Kdežto např. Evropské centrální bance důvěřuje 49 % Čechů. Výsledky pramení zejména z toho, že práce evropských institucí je občanům jednotlivých států, na rozdíl od práce jejich vlastních vlád, méně na očích. Tento trend je podobný ve všech státech EU28, kromě Velké Británie a Švédska, které se vyznačuje vysokou důvěrou ve vlastní vládu. Češi se řadí mezi největší skeptiky v rámci přijímání společné měny. Menší podporu než v ČR má euro tradičně ve Velké Británii, nově i ve Švédsku nebo Dánsku.
Mezi Čechy se za Evropany považuje 55 %, ale tento přístup nás řadí na 22. místo. Nejvíce se jako Evropané cítí Lucemburčané, v závěsu za nimi Malťané, Finové nebo Estonci (až 70 %). Obecně sledujeme „evropské chování“ daleko silněji ve skupinách mladých, studentů a lidí s vyšším socioekonomickým statusem. Například Slováci jsou v tomto ohledu mnohem pozitivněji naladěni. Celkem 58 % občanů Slovenska se cítí být Evropany.
Češi by si v rámci Evropské unie nejvíce přáli, aby pomohla vyřešit jejich ekonomickou situaci. Chtějí, aby EU zvýšila kvalitu jejich života (až 20 % populace). Globálně totiž Češi (43 %) vnímají ekonomickou situaci jako velký problém celé EU.
Text: Lucie Jebavá
