Respondenti
Shashank Rai, 24, Indie
Ashish Yadav, 20, Indie
Guillaume Quévy, 20, Francie
Teo Kokotas, 22, Řecko
Doruk Balkan, 21, Turecko
Bydlíte na koleji? A pokud ano, líbí se vám tam?
Shashank: Jsem na Strahově. Upřímně řečeno, pokud jsi mezinárodním studentem, pak je nejlepší bydlet na koleji, jako je Strahov. Je tu totiž hodně příležitostí setkat se s lidmi jiných kultur.
Ashish: Já jsem na Masarykově koleji. Mám to tam taky rád.
Guillaume: Já jsem také na Masarykově. Líbí se mi tam.
Teo: Já jsem na Strahově. Jsem na osmičce, tam jsem spokojený, je tam dobrý životní standard pro studenty. Pokoje jsou zrekonstruované. Akorát personál nemluví anglicky, ale jsou zdvořilí a snaží se nám pomoct. Pokoje na jiných blocích mi ale nepřijdou tak dobré, lidi jsou tam namačkaní v malých sovětsko-spartakiádních pokojích a hygiena taky nic moc.
Doruk: Bydlím na Sinkuleho koleji. Nejsem moc spokojený s ubytováním. Je to tam sice levné, ale pokoje pro dva lidi jsou malé. Ty pro tři už jsou větší, ale většinou bývají přiřazeny Čechům. Spokojený nejsem ani s topením, ráno tu bývá fakt zima. Úklid je sice na dobré úrovni, ale v koupelnách je problém s odtokem vody. Pravidla koleje jsou moc striktní, třeba co se týče zvaní kamarádů na koleje.
Proč jste se rozhodli jít zrovna do Prahy?
Shashank: Chtěl jsem si udělat inženýra v oboru a Evropa je osa dění tohoto oboru. Prahu jsem si vybral kvůli kurzům, které ČVUT nabízí. Také jsem si ji vybral kvůli cenám, je tu levně.
Ashish: Dostal jsem stipendium na studium a nakonec mě sem přivedly následující věci: Praha je krásná, je v srdci Evropy, takže je snadné cestovat do jiných států, Češky jsou krásné, miluju je všechny! (smích), PIVO, a pak samozřejmě Škoda auto.
Guillaume: Prostě jsem slyšel, že je to hezké město.
Teo: Upřímně, nejdříve proto, že mi to přišlo jako nejlepší nabídka od mé univerzity. V porovnání s Erasmem v ostatních zemích (Bulharsko, Rumunsko, Polsko), ČVUT se zdálo jako nejlepší volba! Zároveň nádherná Praha, o které každý v Řecku mluví, udělala své. Taky se mi líbilo umístění Prahy, jakožto centra Evropy, ze kterého se dá snadno cestovat do okolních států.
Doruk: Praha svým umístěním v centru Evropy poskytuje možnost prozkoumat všechny evropské kultury. Praha má hlubokou historii, kterou můžete prožívat dennodenně při procházkách ulicemi nebo u piva v místních hospodách. Češi jsou pohostinný a velmi přátelský národ. Milují přírodu, spoustu času tráví se svými příteli prozkoumáváním České republiky. Když odjedete z Prahy, lidé na vesnicích a v menších městech jsou ohledně nás cizinců velmi zvědaví. Není debat o tom, že Praha je jedním z nejlepších míst, kde si užít život, hlavně pokud studujete.
Jak dlouho už jste v Praze a jak dlouho tu ještě budete?
Shashank : Už jsem tu tři měsíce. Odjedu v červenci tohoto roku.
Ashish: Jsem tu už čtyři měsíce a zůstanu jich dalších šest.
Guillaume: Září 2014 do července letošního roku.
Teo: Jsem tu už šest měsíců, a budu tu dalších šest. Prodloužil jsem si studium tady!
Doruk: Jsem v Praze už čtyři měsíce a budu tu dalších šest.
Jaký je podle vás největší rozdíl mezi vzdělávacím systémem u nás a ve vaší zemi?
Shashank: Vzdělávací systém v České republice a Indii mi nepřijde tak odlišný. Možná jen, co se týká zkoušek.
Ashish: ČVUT je určitě technicky vybavenější než moje univerzita. Na mojí škole se víc soustředíme na teorii a tady se více soustředí na praktické znalosti.
Guillaume: V České republice je mnohem více svobody. Profesorům např. nevadí, že se neúčastníte jejich přednášek. Pokud si chcete dát dvacetiminutovou přestávku během hodiny, není to problém.
Teo: Velký rozdíl je v tom, že tady v Česku bere vláda úroveň vyššího vzdělávání vážně. Proto tu jsou pěkné areály s kolejemi a ostatními univerzitními budovami. Vláda se taky nebojí utratit určité procento ze státního rozpočtu na vzdělání. Proto se zdá, že se tady vzdělání bere vážněji než v Řecku. Tam mají školy velké problémy kvůli neustále se zmenšujícímu rozpočtu na vzdělávání.
Doruk: Ačkoliv místní studenti tvrdí, že ČVUT je spíše o teorii než o praxi, v porovnání s tureckým školstvím je to tu hodně prolnuto s praktickými cvičeními. Teorie nabytá na cviku se ihned uplatní v praxi na semináři. Také tu studenti mají mnohem víc času a podpory k seberozvoji prostřednictvím různých projektů a výzkumů.
Vzpomínáte si ještě na první moment v Praze? Nebyl to pro vás kulturní šok?
Shashank: Nebyl to pro mě kulturní šok, ale spíše chladné přivítání (myšleno počasí).
Ashish: Je to poprvé, co jsem v Evropě. První den jsem byl šokován – viděl jsem páry na ulici, které se líbaly v autobusech, tramvajích, na ulici... prostě všude. To je v Indii absolutně nezvyklé. Další věc, co mě překvapila, je to, že když mají lidé v Indii žízeň, prostě se napijí vody. Češi se napijou piva.
Guillaume: Nic mě nešokovalo, snad jen jazyk mě překvapil.
Teo: Žádný velký šok to nebyl. Samozřejmě jsem pocítil určité rozdíly, ale předtím jsem po Evropě už hodně cestoval, díky organizaci BEST (Board of European Students of Technology), takže se umím přizpůsobit.
Doruk: Na jedné straně vzrušení, na druhé kulturní šok. Nejdříve jsme se setkali s našimi „buddíky“ z ISC (pozn. českými studenty, kteří se starají o zahraniční studenty po jejich příjezdu do ČR a usnadňují jim tak asimilaci. ISC (International Student Club) = studentský klub působící pod ČVUT). Nejdřív jsme nevěděli, jak zdolat bariéry, ale když jsme viděli, jak přátelští k nám Češi jsou, proces přizpůsobení byl pak mnohem snazší. Prožil jsem pár kulturních šoků, hlavně kvůli rozdílům mezi Evropskou a Asijskou kulturou. Není těžké si zvyknout, ale důležité je respektovat tu druhou kulturu a nevyžadovat změnu.
Jaký si myslíte, že je největší rozdíl mezi českými studenty a studenty z vaší země?
Shashank: Jako největší rozdíl vnímám jazyk, jinak mi ale přijdou stejní.
Ashish: Čeští studenti si umí užívat život! To indičtí studenti jsou pěkní nerdi! A co je důležité: Češky jsou zatraceně sexy.
Guillaume: Čeští studenti jsou mnohem přívětivější.
Teo: Myslím, že pro řecké studenty (kvůli jejich kulturní konzistenci), je důležitější než pro ty české umět se bavit! Chodí víc ven, většina kapesného putuje na zábavu, pijí víc. Myslím, že čeští studenti se soustředí na věci, jejichž důležitost já si zatím neuvědomuji, a baví se svým vlastním způsobem.
Doruk: Skoro všichni čeští studenti mají nějaké hobby. Turečtí studenti na nějaké koníčky bohužel nemají moc čas. Myslím, že to je velký problém, protože bez svých zájmů se člověk nemůže pořádně vyvinout, hlavně co se týče sociálních interakcí s jinými lidmi.
Co se vám na Praze líbí a co naopak ne?
Shashank: Celkově krása města, která se každému vštípí do paměti. Co se mi nelíbí? Jídlo. Nepálí tolik jako v Indii.
Ashish: Praha je krásná. Cítím tu pohodu, klídek, chci zpívat, tančit, sportovat... prostě tu zažívám nejlepší dny mého života! Praha je bláznivá a miluji český jazyk. Je to tu zkrátka úžasný, nic, co by se mi nelíbilo.
Guillaume: Co se mi líbí? Cena piva a to, že se všude cítím bezpečně.
Teo: Miluji ducha města, architektonickou kombinaci baroka, středověku a moderny. Lidské výtvory tu jsou pěkně zkombinovány s přírodou (řeka, stromy apod.). Je to jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Ale kvůli levnému alkoholu v hospodách to sem táhne turisty, kteří se sem jen jedou opít
a nezajímá je nic jiného. A není úplně pěkné, když jdete domů a všude vidíte opilce na ulicích.
Co vás u nás ještě překvapilo, co se týče rozdílů v tradicích, politice apod.?
Shashank: Určitě to, že tu většina lidí nevěří v boha.
Ashish: V Indii se zdravíme potřesením rukou a pozdravem „Namaste“. Tady se lidi políbí na tvář. Celkově tu jsou lidé více otevření.
Guillaume: Češi jsou klidnější, čistší a zdvořilejší než Francouzi.
Teo: Lidem tady záleží na městě, jsou organizovaní, a to oboje je kontrast s Řeckem. My nejsme moc organizovaní a na našem městě nám nezáleží, co se týče čistoty, architektonických památek apod. Jsem překvapen, že Česko je země, která se nejrychleji a nejúspěšněji zotavila z komunismu. Také mě překvapuje, že je Česko svobodná, liberální a bezpečná země! Naopak cítím, že mladým lidem tady moc nezáleží na zachování jejich tradic, identity, způsobu života. Na tom nám Řekům zase záleží víc.
Doruk: Byl jsem udiven, jak málo náboženství ovlivňuje dění v České republice. Lidi tu respektují ostatní náboženství a nesoudí ostatní. Češi jsou mnohem lépe informování o jejich politické historii a nebojí se sdílet svoje myšlenky.
Třemi slovy, jak byste popsali lidi v Čechách?
Shashank: „Way of expressing love :-)“
Ashish: Přátelští, sportovně založení, milí
Guillaume: Sexy, přátelští, zábavní
Teo: Mírní, stydliví, pracovití
Doruk: Hraví, upřímní, šťastní
Jak ve vaší zemi slavíte vánoce a jak vypadaly vaše první české Vánoce?
Shashank: Tady jsem poprvé viděl, jak všichni slaví s rodinami. To mě donutilo přemýšlet nad tím, proč jsou ten den všechny obchody zavřeny.
Ashish: Jsem Hind, takže my neslavíme jako Křesťané. Ale i tak jdeme s rodinou ven a děti hledají dárky od Santa Clause. Mámy uvaří speciální jídlo. A to je asi tak všechno.
Teo: V Řecku nám na tradicích záleží čím dál tím méně. Ale snažíme se je zachovat. V minulosti jsme zdobili lodě se světly, ale kvůli globálním vlivům jsme přešli ke stromečkům jako ostatní. Trávíme hodně času s rodinou, nakupujeme, děti čekají na Santu – ten má ale dočasně padáka kvůli finanční krizi. Naše celá rodina sleduje každoročně film Sám doma. Máma dělá vánočního krocana s nádivkou, mladé prasátko a řecký dezert Melomakarona. Děti zpívají venku koledy, za to dostávají sladkosti a peníze. Praha byla na Štědrý den plná turistů a krásně osvětlená, plná vánoční nálady. Líbily se mi trhy s jídlem a vínem.
Doruk: V Turecku neslavíme vánoce, ale slavíme Nový rok. Přesto máme vánoční stromečky a dekorace, ale nemáme koledy ani svařák. Vánoce v ČR pro mě byly plné příjemného povídání, domácího svařáku a příjemné večeře s přáteli.
Text: Míša Bůnová
