Po dlouhých týdnech příprav jsme se časně ráno dne 9. 4. 2013 sešli v atriu na fakultě stavební ČVUT, abychom pro studenty uspořádali báječný EBEC Prague. Jedná se o inženýrskou soutěž, kterou pořádá studentská organizace BEST působící na ČVUT. V devět hodin ráno moderátoři ohlásili začátek letošního Team Designu a všech deset týmů dostalo zadání, o kterém dopředu nikdo neměl ani tušení. Nešlo o nic banálního, jednalo se totiž o konstrukci mostu a to ne ledajakého – most měl i svůj specifický příběh. Nejlepší konstrukce měla vyhrát fiktivní výběrové řízení na most pro ghanské ženy, které díky němu budou moct přecházet na trh přes rozvodněnou řeku i v období dešťů.
Pro rozvojové země je samozřejmě základním kritériem dostupnost, a tudíž jediné povolené materiály byly papír, lepenka a izolepa. Mnozí soutěžící se z tohoto nedostatku téměř zhrozili, avšak utěšili je uvítací balíčky s drobnostmi od sponzora P&G a předměty od ČVUT.
Nejen omezený materiál soutěžícím studentům způsoboval problémy. Stavby musely dodržet určité rozměry, musely být kreativní a hlavně musely udržet co největší náklad. I tak se ale všichni odvážně dali do práce a po pár hodinách začaly dokonce na připravených podporách růst první náznaky mostních objektů. Atmosféru doplňovala hudba a oba moderátoři nelenili a lákali i ostatní studenty, kteří se v inkriminovaný den rozhodli jít do školy, aby se šli alespoň podívat na probíhající soutěž a pokusili se vyhrát drobné ceny na stánku BESTu. Úkol byl zdánlivě jednoduchý, složit hlavolam od našeho sponzora P&G. Avšak i tak někteří nejprve odhodlaní studenti pomalu propadali zoufalství, jednomu expertovi se dokonce podařilo nad řešením strávit úctyhodných 55 minut (a pak že se lidi ve škole flákají…), ale každý byl odměněn alespoň cenou útěchy.
Na úspěch tohoto BESTánku měla samozřejmě vliv možnost najíst se vydatného občerstvení z domácí kuchyně jedné z pořadatelek. Kdo neochutnal, nemůže vědět, o čem mluvíme. (Příště na vás třeba i nějaká tortilla zbude, tak neváhejte přijít).
Ale nezapomínejme na naše hlavní soutěžící a jejich mostní konstrukce. Po čtyřech hodinách byla stavba ukončena a studenti mohli doladit své prezentace, kterými své výtvory obhájí před odbornou porotou.
Navrhnuto bylo hned několik konstrukčních řešení, ale pouze jedno vydrželo plnou váhu všech připravených závaží, za což také tvůrci sklidili velký potlesk. Málokterý papír udrží přes 20 kilogramů. Prezentace byly velice nápadité a samozřejmě vedené na dost odlehčenou notu, takže si každý z přítomných mohl poslechnout mnoho vtipných řešení africké logistické situace. Poté se odborná porota, jež čítala i kapacity ze Stavební fakulty, odebrala na pár minut do zákoutí, aby zhodnotila všechny týmy a vybrala toho nejlepšího. Tím se vzhledem k tomu, že nejlepší most je stojící most, stal již zmíněný tým borců z Fakulty Elektrotechnické.
Všichni byli odměněni cenami a vítězové pojedou za měsíc na regionální kolo do Košic. Bon Voyage!
Ale tímto to nekončí, druhý den se, nutno říct že v o trochu méně nápadném duchu, konal druhý blok soutěže! Přesunuli jsme se do nové studovny na fakultě elektrotechnické, kde se konalo Case Study.
Zde se o ceny pokusil bojovat i jeden tým mezinárodních studentů, takže ke slyšení byla i angličtina. Soutěž byla opět spuštěna v devět hodin, kdy jsme rozdali a osvětlili zadání, a poté se soutěžící na svých laptopech dali do práce. Toto kolo je pro nesoutěžící veřejnost samozřejmě mnohem méně zábavné, přeci jen sledovat někoho stavět most má něco víc do sebe, než pozorovat, jak někdo plní tabulky, ale to nic nemění na tom, že téma bylo velice zajímavé.
Studenti museli navrhnout řešení dálnice, aby co nejefektivněji přepravili 1 000 BESŤáků (členů organizace BEST) z Prahy do Brna. Nuda, říkáte si? Ani bychom neřekli, dálnice totiž měla být ve skrze automatická a studenti tak museli propočítat ideální počet pruhů, rychlost jízdy a ideální rozestupy. Aby jim to lépe na takto náročný úkol myslelo, mohli si vydatně dopřát nápojů od sponzora RedBull.
Oproti atriu na stavební fakultě jsme zde byli trochu zastrčeni, ale soutěžící měli alespoň více klidu pro práci. K dispozici bylo opět výborné občerstvení a atmosféra byla zpříjemněna hudbou a našimi moderátory. Když se pak dostavila porota a začalo se s prezentacemi, bylo napětí soutěžících znát. Jelikož se jednalo především o početní úkon, viděli jsme různé výpočty a tabulky ze všech myslitelných matematických programů. Součástí prezentace bylo představit nápad pro optimalizaci dané tratě, objevilo se nám spoustu nápadů, od realizovatelných až po ty, co zatím patří do sci-fi. Vítězný nápad byl minimálně velice originální a autoři na něj můžou být pyšní.
Vítězové se už také mohou balit do Košic, kde jim všem budeme držet palce.
Celý náš dvoudenní cyklus byl zakončen EBEC After Party, kam se dostavilo spoustu lidí a všichni jsme se řádně pobavili, avšak z jistých důvodů report z tohoto závěru nebudeme sdělovat takto do masmédií.
A co ty? Přihlásíš se příští rok na EBEC a vyhraješ možnost zasoutěžit si i v mezinárodním kole?
A jak se EBEC líbil našim soutěžícím?
Připravoval se nějak váš tým na soutěž?
Vzhledem k tomu, že jsme přesně nevěděli, co nás čeká, tak příprava neproběhla. O zadání jsme neměli žádné tušení. Dokonce jsme ani nezjišťovali, jaký úkol byl minulý rok. Ale teď před mezinárodním kolem jsme si už sondu udělali.
Jaké byly tvoje reakce, když ses dozvěděl, že budete stavět most z papíru?
Byl jsem poměrně nadšen. Tři ze čtyř členů už most z papíru stavěli na soutěži "Hala roku", takže jsme měli poměrně dost zkušeností. Věděli jsme, že největší problém bude čas, takže po asi pětiminutovém přemýšlení jsme okamžitě začali stavět. Úkoly jsme si rozdělili tak, že jeden dělal na prezentaci, jeden na designu a dva dělali trup.
Co myslíš, že stálo za úspěchem vašeho týmu?
Nejspíš zkušenosti a pak taky to, že jsme nejlepší. Když jsem viděl, jak kluci udělali trup, věděl jsem, že to unese hodně. Větší nervy jsem měl z prezentace, kterou jsem říkal já.
Jaké byly tvoje pocity, když váš tým s přehledem soutěž vyhrál?
Trochu jsme to tušili po zatěžkávací zkoušce. Ale tak samozřejmě jsme měli radost, to je jasný.
Jak se těšíš na regionální kolo do Košic?
Doufám, že to bude v duchu BEST, to bych se těšil hodně. (chcete-li poznat, co je to Duch Best neboli BEST Spirit, neváhejte nás kontaktovat. pozn. red.)
Doporučil bys soutěž EBEC ostatním studentům?
Rozhodně do toho všichni jděte, nemáte co ztratit a alespoň si vyzkoušíte týmovou práci s přáteli a možná tam získáte i přátele nové :).
