Když Vladimír Putin utahuje Evropě plynové kohouty, dotýkají se jeho kroky i lidí, jež jinak ukrajinská krize nechává chladné. Energetická bezpečnost se dostává do hlavního mediálního zpravodajství a zájem o kurzy zabývající se energetickou politikou a ekonomií roste.
Zatímco minulý rok se na takový předmět na Fakultě sociálních věd UK zapsali čtyři lidé, letos je kurz plný. Podle jeho vyučujícího Jana Fischera ale nemusí být za zvýšenou pozorností jen ukrajinsko-ruský konflikt.
„Dále je tu odložený tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, problematika Státní energetické koncepce, emisí a ochrany životního prostředí,“ napsal EurActivu Fischer. Energetickým tématům se podle něj kvůli medializaci dnes prakticky nedá vyhnout, dostávají se i do sociální roviny.
Po krizi se navíc oživila celá ekonomika a s ní i energetický sektor. Jenže kapacita a nabídka českého vysokého školství zatím tomuto zájmu vstříc skoro nevychází. Na rozdíl od západních univerzit v Česku chybí obor, který by propojil energetickou techniku, ekonomii a politiku. Spojení prvních dvou nabízí pouze ČVUT s oborem Ekonomika a řízení energetiky, jeden předmět se vyučuje na VŠE.
Jediný samostatný program v češtině zkoumající politickou stránku této tematiky nabízí Masarykova univerzita v Brně pod názvem Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost. Spolu s anglickou placenou verzí vznikl minulý rok jako odpověď na několik let se zvyšující zájem o obor.
Podle jednoho z jeho zakladatelů Filipa Černocha je o absolventy velký zájem. „Pracují v České republice i zahraničí, státní úřady se na nás obracejí s dotazem na šikovné studenty už v průběhu jejich studia,“ uvádí Černoch pro EurActiv. Jádrem studijního oboru jsou sice mezinárodní vztahy, jeho pracovníci ale spolupracují i s kolegy z ekonomické a právnické fakulty a energetickými společnostmi.
Stačí orientace
Je těžké se do energetické problematiky dostat i jako student sociálně-vědního oboru? „Cílem není detailní znalost technického, právního či ekonomického zázemí, ale schopnost studentů se v těchto oblastech orientovat, rozumět termínům. Být schopný komunikovat s experty z jiných oblastí, přebírat některé použitelné koncepty a nástroje těchto věd,“ vysvětluje Černoch.
Že lze do energetické problematiky „naskočit“ i ze studia sociálních věd, dokazuje Zuzana Mjartanová. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu má na starosti bilaterální a multilaterální vztahy v energetice a také je členkou Institutu energetické ekonomie při Vysoké škole ekonomické. Zároveň na Fakultě sociálních věd UK ještě na magisterském stupni dokončuje Německá a rakouská studia.
„Technika a energetika mi byly blízké už na střední škole, mám maturitu z matematiky a fyziky,“ vysvětluje Mjartanová svůj zájem EurActivu, když se zrovna vrací z pracovní cesty ve východní Evropě. Na vysoké škole se k němu znovu dostala díky kurzu Pražského institutu bezpečnostních studií. „Znalosti jsem samozřejmě dohánět musela, obnášelo to hodně čtení článků a knížek.“
Zvýšený zájem o energetiku je podle ní cítit zejména ze strany firem. „Analytiky si vybírají buď z technických škol s tím, že je doučí ekonomii a politiku, nebo naopak. Podle jejich názoru nám chybí právě zmíněně propojení,“ podotýká Mjartanová.
Text: Jan Pavec
