Jednou z hlavních předností bitcoinu je především jeho plná decentralizace. Žádný jedinec, či větší skupina lidí nemůže ovládat peněžní toky, padělat tuto měnu ve svůj prospěch nebo způsobovat inflaci. Právě neschopnost „tisku“ peněz je na této kryptoměně tolik lákavá. „Přitahuje mě myšlenka, že bychom jednou všichni mohli používat peníze, ke kterým nikdo nemá klíč, nikdo si je nemůže tisknout ani je jinak zfalšovat,“ říká Dominik Stroukal, předseda Ludwig von Mises institutu a doktorand Vysoké školy ekonomické v Praze. Co pro něj bitcoin znamená?
„Bitcoiny pro mě představují skvělou alternativu k českým penězům, které jsem ochotný věnovat svůj čas, protože to za to rozhodně stojí. Se svými kolegy a přáteli se snažíme tuhle možnost ukázat dalším lidem a rozšířit povědomí o bitcoinech, co nejvíce to půjde. Proto jsem o nich napsal knihu a pořádám pravidelné přednášky,“ uvádí.
Dominik Stroukal se poprvé setkal s bitcoiny v roce 2011, kdy si na Facebooku jednoho ze svých oblíbených ekonomů Jeffreyho Tuckera přečetl, že „Bitcoin je nesmysl“. „Kdybych jeho slova ignoroval a už tehdy si nějaký koupil, byl bych dnes asi někde jinde. O rok později jsem narazil na jeho další status, ve kterém psal, že se v bitcoinech ohromně spletl. Když už takový velikán dokázal uznat svou chybu, získal si bitcoin mou pozornost,“ říká.
„Doufám, že jednou je budeme používat všichni…“
Zatímco před pár lety si ještě většina lidí vůbec nedokázala takovou možnost představit, nyní popularita bitcoinů prudce roste. „Jako z každé nové technologie mají lidé i z bitcoinů strach. Je to něco nového, něco jiného. Řada lidí se bojí, že je to příliš složité na pochopení,“ říká Stroukal. „Přitom obsluha je o mnoho jednodušší než tradiční internetové bankovnictví a celá technologie je výrazně přehlednější,“ dodává autor knihy Bitcoin: Peníze budoucnosti.
Dominik Stroukal
Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze a Fakultu sociálních věd UK, kde se věnoval sociologii médií. V současnosti je předsedou Ludwig von Mises Institutu pro Českou a Slovenskou republiku, doktorandem na Katedře ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE a přednáší ekonomické předměty na Vysoké škole finanční a správní a několika dalších školách. Profesně se věnuje ekonomii médií, teorii ekonomických systémů a kryptoměnám.
Další nevýhodou mohou být občasné podvody a krádeže na bitcoinových burzách. Ta poslední se udála v srpnu tohoto roku, kdy na hongkongské burze zmizelo v přepočtu 1,6 miliardy korun. „Samozřejmě v každém relativně novém systému se najde někdo, kdo se jej pokusí zneužít. Vzpomeňme na první e-mailové spamy nebo počítačové viry. Důležité je, že s každou další krádeží se systém zabezpečení zdokonaluje. Takže zatímco při první krádeži se zloději bitcoinů asi příliš nenadřeli, teď už to budou mít o mnoho těžší.“
Podle Dominika Stroukala je jedinou možností k zamezení krádeží decentralizace směnáren, která zajistí vyšší zabezpečení. „Nemyslím si, že by ve světě bitcoinů probíhalo více krádeží, než ve světě tradičních peněz. Jen asi v dnešní době nikoho tolik nepřekvapí, když se v nějaké bance ztratí miliarda korun,“ dodává.
Můžeme říct, že technologie kryptoměn je stále na začátku, a tak je zapotřebí ještě spousta práce, než se povědomí o nich rozšíří mezi širokou veřejnost. „Jako u všeho nového je nejprve třeba jakási světová popularita, než si i Češi uvědomí, že je daná věc opravdu moderní a hodná jejich pozornosti. Podobné je to například s Facebookem. Ve Spojených státech už měl pár let za sebou, než jsme si jej u nás vůbec všimli. A během jednoho roku jsme si všichni založili účet. Já doufám, že něco podobného čeká třeba i kryptoměny,“ říká Dominik Stroukal.
A jak se vlastně k problematice kryptoměn staví české instituce? „V loňském roce uspořádala Česká národní banka konferenci k tematice kryptoměn, na které jsem měl možnost vystoupit. Prostředí bylo přátelské, pořadatelé a vystupující se bankéřům snažili vysvětlit, že se jedná o novou technologii a ne o nic špatného. Nicméně ze samotného vyjádření centrální banky plyne, že tomu příliš nevěří. Na druhou stranu nám dávají prostor je přesvědčit o opaku, což mi vyhovuje.“
Ministerstvo financí se ale k bitcoinu staví spíše opačně a skrze různé návrhy se snaží získat nad celou věcí dohled, informace o jeho uživatelích a následně celý systém regulovat. „Zatím se pohybují jen ve sféře různých návrhů, které jsou v momentální podobě zatím nereálné,“ myslí si Stroukal. Jen tyto návrhy však mohou výrazným způsobem poněkud znepříjemnit ono doposud přátelské prostředí. „Když veřejnost pochopí bitcoiny slovy ministerstva jako něco špatného, dost možná tento názor přijmou za svůj,“ obává se.
Budeme v budoucnosti platit pouhým gestem ruky?
Platební metody se za poslední dekádu výrazně změnily. Přišly bezkontaktní karty či nálepky na mobilní telefon. Kryptoměny jsou však ještě o krok dál. Pomocí NFC čipu implantovaného pod kůži je nyní možné platit pouhým pohybem ruky.
„Jedná se o pasivní čip, takže se nemusíte obávat žádného sledovacího zařízení. Technologie je podobná pracovní kartě, nebo kartičce na obědy, na kterou si nahrajete peníze pro denní potřebu, a pak pohybem ruky jednoduše platíte. Zrovna dnes si jedu tento čip implantovat. Zatím je to sice spíše jen taková vychytávka, časem třeba takhle budeme platit všichni,“ doufá Stroukal.
Text: Oliver Sálus
