Podobně se to má i s piercingem. Má zaměstnavatel vůbec právo rozhodovat o vzhledu a úpravě svých podřízených? Pokud si tetování nebo šperku všimne při pohovoru – a z nějakého důvodu mu tyto ozdoby vadí, asi uchazeč nepochodí s protestem, že práci nezískal právě kvůli nim. Ani kdyby to byla pravda. „Během celé mé kariéry v prostředí mediálního obchodu jsem se naštěstí nikdy nesetkal s negativní reakcí na mé tetování. Samozřejmě, pokud mám jednání, řekněme s vysoce postaveným člověkem a nikdy předtím jsme se osobně nepotkali, tetování raději zakrývám,“ říká Tomáš, který se ve své práci často setkává s klienty.
Zajímavá situace ale nastane, pokud si necháte propíchnout nebo potetovat viditelnou část těla a práci už máte. Nadřízený v žádném případě nemůže požadovat například odstranění tetování. Ale může chtít, aby zaměstnanci reprezentovali určitou image firmy i svým vzhledem. Pokud je ve smlouvě zaneseno, že zaměstnanci nesmějí mít viditelné tetování, došlo by v takovém případě k jejímu porušení.
Odvětví, ve kterých může vadit jakákoliv viditelná výstřední úprava těla, zahrnují častý kontakt se zákazníkem. Je to například bankovní sektor nebo pojišťovnictví. Ale ani to neplatí stoprocentně, jak říká Tomáš: „Spíše záleží na druhu tetování a celkovém vzezření a chování jeho nositele. Tetování je totiž jeho součástí a do určité míry podtrhuje charakterové vlastnosti.“ K tomu ještě dodává: „Lidé v Česku jsou ohledně tetování velmi tolerantní. Myslím, že podstatnou roli hrají potetované celebrity ze sportovní a kulturní scény, které především starší populaci boří zavedené předsudky.“
Pokud se zajímáte o práci v nějaké konkrétní společnosti a máte vřelý vztah k tetování, je dobré si zjistit, jak se firma k takovému životnímu stylu staví. Pokud tam obecně tetování nevidí rádi, je dost pravděpodobné, že by ani vám firemní kultura nevyhovovala. V takovém případě je na zvážení, jestli má smysl se o práci zde vůbec ucházet. Tomáš popisuje, jak se k výběru zaměstnání postavil on sám: „Firemní kultura je pro mě velmi důležitá, nicméně jsem si nikdy dopředu nezjišťoval informace o tom, jak se lidé z dané firmy staví k tetování. Nikdy mi to při výběru zaměstnání nepřišlo důležité. Na druhou stranu jsem na pohovoru měl vždy tetování záměrně odkryté, tak aby to personalista viděl a sám si zhodnotil, zda to pro ně představuje nějaký problém.“
Text: Lola Kajtmanová
