Asi nikdo, kdo se rozhodne studovat vysokou školu, nepočítá s tím, že po dokončení studia poputuje na pracák. Generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková to potvrzuje „Absolventi vysokých škol jsou při hledání práce většinou aktivnější, často se ani neevidují na úřadu práce a práci hned hledají sami. Vysokoškoláky většinou nejvíc zajímá uplatnění v oboru, který vystudovali.“ Celkově v loňském roce evidovali na Úřadech práce kolem 3400 lidí s vysokoškolským diplomem.
„V roce 2013 činila obecná míra nezaměstnanosti v České republice v průměru u zaměstnanců se základním vzděláním 25,7 %, u zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity 8,4 %, u zaměstnanců se středním vzděláním s maturitou 5,3 % a u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním 2,8 %, přičemž průměr za všechny zaměstnance byl 7,0 %,“ říká rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík. Z těchto čísel vyplývá, že vzdělání je významným faktorem při hledání zaměstnání.
Jestliže se absolventům vysokých škol nedaří najít práci ve vystudovaném oboru, mohou zvolit rekvalifikaci. Marie Bílková k tomu dodává: „Pokud se rozhodnou rekvalifikovat, zajímají se nejčastěji o kurzy ekonomického směru, rozšíření dovedností v oblasti informačních technologií, webových stránek, grafiky, zdravého životního stylu.“ O rekvalifikace se často zajímají absolventi na jižní Moravě.
Rada Evropy před časem rozhodla, že je třeba v celé Evropské unii přijmout systém, který by mladým nezaměstnaným lidem garantoval, že jim bude rychle nabídnuta práce nebo odborná příprava. „Toto rozhodnutí Rady úřady práce samozřejmě realizují v praxi, kromě už zmiňovaných rekvalifikací máme celou řadu programů zaměřených na posílení uplatnění mladých lidí na trhu práce,“ říká Marie Bílková.
V České republice by navíc měl vzniknout systém, který bude hodnotit a předvídat vývoj trhu práce. Společně s ním se vytvoří systém poradenství pro volbu povolání a další vzdělávání, který bude odrážet jeho výsledky. To by se mělo týkat přímo škol, nejen nezaměstnaných. Tak přispěje k odstranění nerovnováhy mezi tím, co potřebuje trh práce a tím, jaké školy si mladí nejčastěji vybírají a absolvují. „Trendy ve vývoji nezaměstnanosti se dají samozřejmě předvídat i dnes, ale mohlo by se to dělat ještě lépe a hlavně komplexněji, provázaněji“, doplňuje Pavel Mertlík.
Současně popisuje, jak se nezaměstnanost vyvíjí v posledních letech: „Vezmeme-li třeba právě nejnovější čísla o nezaměstnanosti, pak její mírný pokles v jarních měsících je sezónní jev, podobně jako pravidelný nárůst míry nezaměstnanosti na podzim a v zimě. Významnější pro pohyb míry nezaměstnanosti je trend vývoje národního hospodářství měřený tempem růstu hrubého domácího produktu. V České republice v letech 2012 – 2013 probíhala recese a ta situaci na trhu práce opět významně zhoršila. V roce 2014 již ekonomika mírně oživuje, avšak zejména tvorba nových pracovních míst je stále nedostatečná, a tak se situace na trhu práce zatím celkově nezlepšila. Obrat na trhu práce může přinést až růst dosahující tempa kolem 3 %.“
Na řešení nezaměstnanosti se podílí také Evropská unie. Na podporu mladých v regionech, kde je nezaměstnanost lidí do 25 let vyšší než 25 % by se v následujících šesti letech mělo rozdělit 6 miliard korun. V České republice se jedná o region Severozápad, kde v roce 2012 nemělo práci 28,2 % lidí do 25 let. V připravovaném Operačním programu Zaměstnanost by z těchto evropských peněz mělo být možné financovat třeba přípravu učňů a odborné stáže, první pracovní zkušenosti, zahájení podnikání nebo mobilitu mladých pracovníků.
Text: Lola Kajtmanová
