Co na to holky: Nemohli by se rozpůlit?!

Co na to holky: Nemohli by se rozpůlit?!

Druhý článek k Tématu týdne Mamánek vs. samoživitel.Vyzvali jsme k diskuzi, se kterým ze dvou studentů z našeho duelu byste raději zašli na pivo. My, redaktorky Studenty, jsme si otázku ještě rozšířily: Se kterým z nich bychom si spíš uměly představit budoucnost? S klukem, který žije u rodičů a ještě několik let chce jejich „služeb“ téměř bezplatně využívat, nebo s druhým, co svoji nezávislost zajídá suchými rohlíky?

Eva Samšuková:

„Mamánek“ má plnou ledničku, ten druhý prázdný byt

Který z nich za mě zaplatí pivo a který se líp postará o miminko? Mamánka si představím jako rozmazleného dvacetiletého žužlína, který si sám ani nevybere ponožky. Samoživitel ve mně evokuje obrázek vystresovaného, věčně nestíhajícího únavy.

Jak dopadne vztahová střídačka? Situační skóre je vyrovnané.

Mamánek na prvním rande: „Když přijdu po desáté, rodiče se budou zlobit, že je budím!“ Nezávislák: „Pohoda, spolubydla dorazí taky v noci.“

Nezávislák, já a hlad: „Hele dej si někde ňákej rohlík nebo hambáč. Na bytě nic nemám.“ Mamánek: „Máme plnou ledničku, mamka byla na nákupu a nejspíš vaří večeři.“

Mamánek v noci: „Pšššššššššt!“ Nezávislák: „Jarda z pokoje odjel na celej víkend dom…“

Nezávislák při placení: „Jéé, jsem si zrovna dneska zapomněl peněženku!“ Mamánek: „Zrovna mi přišlo na účet kapesný.“

V duelu sympatizuju víc s Martinem – svými postoji a názory se jeví vyspělejší než Roman. Ačkoli Martinova představa, že u rodičů bude bydlet tak dlouho, dokud to půjde, mě poněkud děsí. Já sama bych u rodičů nechtěla po škole zůstat moc dlouho, ale chci s nimi mít pořád hezký vztah. Neumím si tak představit, že bych navíc měla žít u „cizích“ rodičů svého partnera. Na druhou stranu je pravda, že pokud si člověk nemusí vydělávat přímo na základní živobytí, může se víc věnovat škole a svým zájmům. Nic z toho ale na vysoké už nemůže podléhat režii mamky a taťky, takže… Buď bych brala oba dva kluky najednou, abych měla ode všeho trochu, nebo zalovím mezi studenty, co občas zamakají v práci, ale o víkendu se ládují domácím vepřem, knedlem, zelem.

Míša Raková:

První je lepší pro vztah, druhý na pivo

Je to težká volba – první kluk má nepochybně pěkný vztah s rodiči, pečuje o svoji mladší sestru a mohl by být do budoucnosti perspektivnější partner než ten druhý. Je pravděpodobné, že model, který vidí doma, jednou přenese i do své nové rodiny. Na druhou stranu mě překvapilo, že na brigády chodí jen o prázdninách. První, co mě napadlo: Co sakra ten kluk celý dny dělá? Chodí sice do školy, ale vysoká není každý den od rána do večera...Po zbytek času se učí? Tomu se mi nechce věřit. Nevadilo by mi s ním zajít na kafe nebo na pivo, určitě může být zajímavé si s ním popovídat. Ale do vztahu bych asi v této době nešla. Určitě má ale velký potenciál do budoucna, až se osamostatní, najde si práci a odstěhuje se do vlastního. Dokážu si představit, že to bude jednou skvělej chlap, ale teď mi připadá spíš jako středoškolák.

S klukem číslo 2 bych si asi v současnosti rozuměla o něco víc, radši bych s ním zašla i na to pivo. Ale rozhodně má i svoje negativa. Nepůsobí na mě jako kluk pro dlouhodobý vztah, asi bude mít obecně se vztahy spíš problémy. V jeho případě to nevypadá, že by z domova vyloženě musel odejít, připadá mi, že to byla spíš jeho volba. A v tom mu moc nerozumím. Ať už je to tak nebo tak, víc než na černobílém modelu mamánek x nezávislák záleží na konkrétních lidech a jejich povahách.

Lucka Frydecká:

Martinovi bych utekla já, Roman by mě nechal

Jen co jsem začala brát rozum, těšila jsem se, až budu nezávislá na rodičích. Nezvládla jsem to tak brzy jako Roman, takže ho docela obdivuju za odhodlání, urputnost a odříkání. Jenže je to opravdová nezávislost? Sám zmiňuje, že otravoval kamarádky, aby mu vypraly - byl to jen jeden jediný případ? Nevisel na krku hodným kamarádům, kterým ho bylo líto? Trochu se mi to tak jevilo.

Martin je a určitě bude rodinný typ, jenže není to ve třiadvaceti trochu nuda? Možná ve třiceti by se mi jeho přístup zdál zralý a vhodný, ale teď by mě děsily rodinné obědy u tchýně a tchána: vsadím se, že by k nim docházelo s železnou pravidelností. A na narozeniny bych dostala prsten po babičce. Nebo sadu hrnců Tescoma. A asi by mi řekli, že si je ani nemám nikam vozit – že už rovnou můžou zůstat u nich. Potom bych nejspíš utekla.

S Romanem bychom vařili na zčernalé pánvi po babičce a k narozeninám bych dostala ledové kaštany. Pravděpodobně bych měla tendenci mu vynahradit celou rodinu a „postarat“ se o něj. A když by vztah začal být vážný, Roman by to vzdal a utekl mi.

Asi jsme se shodly hlavně v názoru, že oba případy jsou až příliš krajní a že by bylo nejlepší najít něco mezi oběma póly. Přesto: narazil někdo z vás na podobně svérázného partnera či partnerku?

připravila Lucka Frydecká

autorka je redaktorkou Mf Dnes

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější