Obecně prospěšná společnost Čisté nebe se pustila do nelehkého úkolu – přesvědčit vedení kraje, obyvatele i zbytek republiky o tom, že má, co se týče ovzduší, Moravskoslezský kraj velký problém, na který ale zároveň existuje docela jasné řešení. Jak se k překračování emisních limitů staví různé generace? Podařilo se jim za deset let existence něco změnit? Povídali jsme si s ředitelkou organizace Nelou Vachtarčíkovou.

Co se týče ovzduší, která část Moravskoslezska je na tom nejhůř a která nejlépe?

Nejhůř jsou na tom dlouhodobě aglomerace Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek, nejlepší kvalita ovzduší je především na severozápadě kraje.

Ředitelka organizace Čisté nebe Nela Vachtarčíková je dlouholetá bojovnice za lepší ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Zlepšuje se situace v těch nejpostiženějších oblastech regionu, nebo se u vás zatím nic moc nezměnilo? V čem vidíte v současném ovzduší ten největší problém vy?

Díky opatřením, jako je odprašování, zpřísnění limitů nebo třeba výměna kotlů, určitě dochází k postupnému zlepšování kvality ovzduší a velký vliv na něj mají i lepší rozptylové podmínky – to znamená méně dní s inverzním charakterem počasí a teplejší zimy. Problémem u nás dál zůstávají prachové částice, protože pokud se jim lidé vystavují dlouhodobě, může to vést k vážným zdravotním problémům. Přesto pořád dochází k překračování imisního limitu. Velmi závažným problémem je karcinogenní a mutagenní benzo[a]pyren. Jeho imisní limity jsou u nás překračovány několikanásobně. Typickými zdroji jsou koksovny a lokální topeniště.

Jak řeší situaci se špatným ovzduším vedení města? Zaujímá vlažnější postoj, nebo se angažuje?

Co se týče angažovanosti místních politiků, tak tam došlo k významnému zlepšení. Aktuální zastupitelé na městě i v kraji problém s ovzduším vnímají a snaží se jej řešit. Na celostátní úrovni tak pozitivní změny bohužel nepozorujeme – republikoví úředníci jsou dost odtržení od reálného života a řekla bych, že byrokracie a některé dokumenty ochraně ovzduší spíš hází klacky pod nohy, než aby jí pomáhaly.

Starší generaci je velmi obtížné přesvědčit o tom, že problém vůbec existuje, a především o tom, že situaci z velké míry sami ovlivňují třeba tím, jak topí. Jsou přesvědčení, že špatný vzduch k nim fouká z Třince nebo Ostravy.

A co obyvatelé Ostravy? Máte pocit, že mladá generace to řeší víc?

Stojím za tím, že informovanost obyvatelstva jako celku se zásadně zlepšila, především proto, že se lidé o tohle téma sami aktivně zajímají. U mladé generace je to pak ještě zásadnější, protože ta se obecně o přírodu a ekologii zajímá o něco víc. Snižuje se ale počet lidí, kteří zastávají názory typu „špatně se topilo vždycky a nikdo jsme na to neumřeli“ nebo „dřív jsme měli každý den na parapetu dva milimetry prachu, teď je to ještě dobré“. Během života právě těch mladších generací k až tak drastickému zlepšení ovzduší nedošlo, proto to vnímají jako aktuální a palčivý problém. Abych ale nemluvila jen o pocitech – když se podívám na naše sledující na Facebooku nebo návštěvníky webu, více než šedesát procent tvoří lidé ve věkovém rozmezí 18 až 35 let.

Takže starší generace nevnímá problémy s ovzduším jako alarmující?

Starší generaci je velmi obtížné přesvědčit o tom, že problém vůbec existuje, a především o tom, že situaci z velké míry sami ovlivňují třeba tím, jak topí. V rámci besed v obcích jsem se setkala s tím, že vyloženě odmítají uvěřit tomu, že oni sami znečišťují ovzduší. Jsou přesvědčeni, že ten špatný vzduch k nim fouká z Třince nebo Ostravy.

Další překážkou jsou podle nás i finance – starší generace nevnímá ochranu životního prostředí jako prioritu, nechtějí tedy na její úkor vynakládat více peněz, například na ekologičtější způsoby vytápění. Tady ale určitě trochu generalizuji – věřím, že i mezi staršími lidmi se najde dost těch, pro které je příroda kolem nás důležitá, a snaží se s ní žít v souladu.

Aplikace SmogAlarm umí načítat data ze všech měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu a vy si tak jednoduše můžete vybrat konkrétní lokalitu, jejíž situaci chcete znát. Třeba tu, kde teď zrovna jste. Data zobrazují vyhodnocení tříhodinových klouzavých koncentrací sledovaných znečišťujících látek a aktuální stav znečištění uvidíte v šestibodové barevně odstupňované škále.

Vytvořili jste mobilní aplikaci SmogAlarm, která zobrazuje kvalitu ovzduší ve vybraných lokalitách. Jak se jí daří? Funguje to?

Aplikace má přes 10 000 aktivních uživatelů, takže bych řekla, že se jí daří. Zobrazujeme oficiálně naměřená data z Českého hydrometeorologického ústavu, což je trošku problém u malých obcí, kde zatím měřicí stanice nejsou. Doufám ale, že se nám v budoucnu podaří rozšířit množství zobrazovaných stanic, tedy že by se do aplikace mohla nahrávat i data ze senzorických měřících zařízení, která si lidé sami pořizují.

Hromadná doprava v Ostravě je na dobré cestě, pořád má ale určitá úskalí. Je velmi drahá, přestupní stanice nepočítají s delším čekáním a některé spoje na sebe plynule nenavazují.

Ostrava se pomalu, ale jistě stává technologickou velmocí. Nemyslíte, že když nové pracovní pozice přitáhnou do Ostravy více především mladých lidí, bude to pro životní prostředí ještě větší zátěž?

Nemyslím si. Už proto, že mladá generace mnohem častěji využívá hromadnou dopravu, cyklodopravu, pěší, bikesharing či carsharing. Dalším trendem je to, že se nebudou chtít „otravovat“ s neekologickým topením uhlím nebo dřevem, což bude velký přínos pro kvalitu ovzduší – bude se postupně stále více snižovat podíl zdrojů vytápění, které škodí ovzduší. Mladší generace daleko raději zvolí jako zdroj vytápění tepelná čerpadla nebo plynové kotle.

Ostrava má taky nejvyspělejší městskou hromadnou dopravu v Česku. Odrazuje se to pozitivně na stavu ovzduší?

Hromadná doprava v Ostravě je určitě velice dobrá, nicméně stále má určitá úskalí, která lidi odrazují od jejího využívání. Vzhledem k rozsahu města je velmi drahá, přestupní stanice nejsou uzpůsobené delšímu čekání, některé spoje na sebe plynule nenavazují a je tu i relativně málo záchytných parkovišť. Vše jde ale dobrým směrem. Ke korelaci rozvoje hromadné dopravy a kvality ovzduší ale bohužel nemám data.

Spolupracují s vámi na zlepšování vzduchu v kraji i polští sousedé?

Ano, v rámci občanské společnosti s námi spolupracuje několik polských organizací. V nejbližším kontaktu jsme s organizací Krakowski alarm smogowy (KAS). V letech 2018 a 2019 jsme byli součástí mezinárodního projektu, kde se vytvářely vzdělávací materiály pro žáky základních a středních škol na téma znečištění ovzduší, dvě organizace z šesti byly právě z Polska (KAS a ARID). Tento projekt bude od letošního prosince dále pokračovat. Polsko se o čistý vzduch v této oblasti zasahuje velkou mírou – v Krakově se například povedlo prosadit úplný zákaz topení tuhými palivy. Vzhledem k velikosti Polska je toho ale málo a věci se hýbou pomalu.

Co vám na Moravskoslezsku nejvíc imponuje a co vám naopak nejvíc vadí?

Nejvíce mi imponuje krajina. Máme tady kus krásné přírody, o kterou se musíme starat. Vadí mi, že jsme pro Prahu a Čechy pomalu už za hranicemi republiky a vnímají nás pořád jako znečištěnou oblast, kam můžou libovolně přidávat další zdroje znečištění, protože je to vlastně jedno.

Čisté nebe organizuje mimo jiné debaty, na kterých spojuje veřejnost s krajskými politiky. Společně hledají řešení, jak zlepšit vzduch v postižených lokalitách a zbavit se nálepky špinavého kraje.

Bude podle vás Ostrava průkopnickým městem, které naučí zbytek republiky chránit ovzduší, zapojit technologie a nalézt nejekologičtější způsob dopravy a zbytku republiky ještě ukáže, jak na to?

Potenciál k tomu má, změny k lepšímu se tady dějí, takže pevně doufám, že ano.