Na podzim loňského roku jsme oslovili tisíce českých vysokoškoláků a zjišťovali jsme jejich kariérní preference. Přes deset tisíc z vás vyplnilo historicky první průzkum švédské společnosti Universum v České republice a my vám nyní přinášíme jeho výsledky. Ptali jsme se vás na podrobné charakteristiky vašich budoucích zaměstnavatelů, na konkrétní společnosti, ve kterých byste chtěli pracovat, a také na to, co si myslíte o své vlastní škole. Během letošního roku přibudou výsledky i z ostatních zemí a my tak budeme mít srovnání se studenty z vysokých škol po celém světě.
Na to, jaké pojmy si asociujeme se svými ideálními zaměstnavateli, se můžete podívat do wordcloudu na titulní stránce Studenty. Jasně vystupují pojmy jako „jistota“, „prestiž“ či „cestování“, hledáme zkrátka zázemí nějaké stabilní společnosti, která má dobré jméno a má nám co nabídnout. A to sedí, i když se podíváte na žebříčky nejoblíbenějších zaměstnavatelů na následujících stránkách. Silné a prestižní společnosti jako Google, ČEZ či Škoda Auto vévodí žebříčkům napříč studijními obory.
Při analýze výsledků průzkumu vyplynulo najevo mnoho zajímavých souvislostí. I když jsme ve všech kategoriích porovnávali sedm studijních oborů (ekonomie; technika; IT; přírodní vědy; humanitní, pedagogické a umělecké obory; práva a medicína), ukázalo se, že někteří studenti odpovídají velmi podobně. Dozvíte se tak, na co mají odlišný názor studenti podobných oborů – techniky a IT, v čem se často shodují budoucí ekonomové a právníci a také který obor stojí v názorech většinou úplně mimo hlavní proud.
V jakých odvětvích chceme pracovat:
33 % studentů ekonomie chce pracovat V BANKOVNICTVÍ
27 % studentů techniky chce pracovat VE VÝROBĚ A INŽENÝRINGU
59 % studentů IT chce pracovat V POČÍTAČOVÝCH A SOFTWAROVÝCH SLUŽBÁCH
41 % studentů přírodních věd a 53 % studentů humanitních oborů chce pracovat VE VZDĚLÁVACÍCH A VĚDECKÝCH INSTITUCÍCH
74 % studentů práv chce pracovat V PRÁVNÍCH SLUŽBÁCH
85 % studentů medicíny chce pracovat V LÉKAŘSTVÍ
Jaké jsou naše kariérní cíle?
Vůbec nejdůležitějším kariérním cílem je pro české vysokoškoláky tzv. work-life balance neboli rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Mít bezpečné a stabilní zaměstnání je druhým nejdůležitějším kariérním cílem všech studentů, touží po něm 61 % studentů, u mediků je to dokonce až 72 %. Trojici hodnot uzavírá pocit, že sloužíme vyššímu dobru, které se opět výrazně projevuje u mediků, pro ty to je dokonce na prvním místě.
Kariérní cíle se samozřejmě liší mezi jednotlivými obory, a to celkem výrazně. Budoucí ekonomové v tomto hodnocení věrně kopírují průměr všech studentů, trochu více se u nich projevují touhy po tom, být v práci podnikaví, kreativní a inovativní, a také nejvíc ze všech oborů touží po vedoucích a manažerských funkcích. Tyto vysoké ambice naopak chybí u studentů přírodních věd, humanitních oborů a mediků. U studentů technických a IT oborů se ještě navíc nápadně projevuje touha být v něčem technologickým expertem, naopak méně než průměr chtějí pracovat samostatně a nezávisle. Ta vede především u studentů humanitních oborů a budoucích právníků.
Průměrným hodnotám se nejvíce ze všech vymykají medici a studenti práv. U první skupiny je třeba na rozdíl od ostatních zcela nedůležité být v práci podnikavý, kreativní nebo inovativní, netouží ani nijak výrazně po mezinárodní kariéře, i když se o odlivu českých doktorů v médiích dočítáme stále častěji. Budoucí právníci by zase velmi nadprůměrně ocenili ve své kariéře konkurenční a intelektuálně náročné prostředí. Zkrátka mají rádi výzvy a složité případy.
Očekávané hrubé měsíční mzdy po absolvování VŠ
- PRŮMĚR VŠECH STUDENTŮ: 24 488,–
- studenti IT 27 356,–
- studenti techniky 25 998,–
- studenti práv 25 786,–
- studenti ekonomie 25 353,–
- studenti medicíny 24 061,–
- studenti přírodních věd 22 792,–
- studenti humanitních věd a umění 21 911,–
Atmosféra na pracovišti je důležitější než plat
Největší část průzkumu se věnovala charakteristikám ideálních zaměstnavatelů – tedy hodnotám, které studenti u společností, ve kterých by chtěli pracovat, hledají. Jsou rozdělené do čtyř velkých kategorií – reputace a image zaměstnavatele; náplň práce; atmosféra a kultura ve společnosti a odměny a vidina pracovního růstu. Pro předchozí generaci X byla kategorie peněz mezi těmi nejdůležitějšími. Průzkum Universum ale ukázal, že dnešní studenti mají hodnoty úplně jiné.
Nejdůležitějším kritériem je pro ně atmosféra na pracovišti následovaná samotnou náplní práce a odměnami a za nejméně důležitou hodnotu studenti pokládají reputaci a image firmy. Jsou tu samozřejmě zase rozdíly mezi obory, třeba budoucí ekonomy, techniky a právníky peníze a možnost kariérního růstu zajímají více než ostatní. Pro mediky je také nadprůměrně důležitá náplň jejich budoucí práce.
Videohry a houpací sítě přitahují
Podívejme se podrobněji na první kategorii – Lidé a kultura ve společnosti. Co si pod tím máme představit a co nás nejvíc zajímá? U všech oborů jednoznačně vede příjemné pracovní prostředí. Studené kanceláře a neosobní openspace prostory nejsou to, čím by firmy mladé profesionály oslovily. Mnohem víc nás lákají kreativní prostory, a to, že se na špici žebříčků umístil například Google, je toho důkazem. Tamní relaxační zóny s houpacími sítěmi, barevné místnosti a videohry na pracovišti jsou už pověstné. První trojku nejdůležitějších hodnot ještě doplňuje kreativní a dynamické pracovní prostředí a respekt ze strany zaměstnavatele. Za nepříliš důležité studenti označují podporu menšin či nábor jen těch nejlepších talentů.
Rozdíly mezi jednotlivými obory se tu začínají projevovat mnohem více. Studenti ekonomie touží víc než ostatní po vedení, které bude podporovat jejich rozvoj (podobně jako studenti IT nebo právníci) či po spolupráci se zahraničními kolegy. Pro budoucí techniky je zase méně důležité, jestli zaměstnavatel podporuje genderovou rovnoprávnost, a ještě méně to zajímá studenty IT. Rovnoprávnost mužů a žen je v budoucím zaměstnání více důležitá hlavně pro přírodovědce, zdravotníky a studenty humanitních oborů.
Etičtí právníci a lhostejní ajťáci
Prestiž, úspěch na trhu, atraktivní produkty a finanční síla – to jsou hodnoty, které studenty nejvíc přitahují ve druhé kategorii – Reputace a image společnosti. Souvisí to také s potřebou jistého a stabilního zaměstnání, což, jak víme, je jeden z hlavních kariérních cílů studentů všech oborů.
Největší rozdíly jsou ve vnímání CSR aktivit společností. CSR neboli společenská odpovědnost firem zajímá 42 % studentů medicíny, ale jen 12 % studentů IT a 16 % studentů techniky. Obecně jsou studenti IT ze všech nejvíc „imunní“ vůči etickým a společensky prospěšným aktivitám zaměstnavatelů. Ani je příliš nezajímá, jak jejich zaměstnavatel bude pečovat o životní prostředí či jak dodržuje etické standardy. Zdá se, že stereotypické zobrazení ajťáků jako nepříliš společenských tvorů, kteří se zajímají hlavně o sebe, nebude daleko od pravdy.
Silné cítění pro dodržování etiky mají studenti humanitních a zdravotnických oborů a překvapivě také budoucí právníci, což naopak stereotypy o nich vyvrací. Úspěch na trhu společně s finanční silou zaměstnavatele je důležitým faktorem hlavně pro mladé ekonomy, techniky a právníky.
Zajímavý je pohled českých studentů na inovace. Z minulých ročníků celosvětových průzkumů Universum vyplynulo, že tuto hodnotu u firem hledá nejvíc studentů po celém světě, u těch českých jde o šedý průměr. Výraznější zájem o ně mají jen studenti IT a technických oborů, což logicky souvisí s jejich předmětem studia. V porovnání například s budoucími právníky je jejich touha po inovacích asi čtyřnásobná.
Generace Y
O mladých lidech narozených po roce 1980 (až do roku 2000) se často mluví jako o Generaci Y nebo jako o tzv. „Millenials“. S těmito generačními pojmy operují autoři William Strauss a Neil Howe, kteří jako první charakterizovali čtyři generační archetypy, které se v dějinách točí stále dokola. Naše generace se prý vyznačuje větším komunitním cítěním (lokálním i globálním) a víc se zaměřuje na svůj osobní život.
Zatímco naši rodiče (poválečné generace, tzv. Baby Boomers či pozdější Generace X) svůj volný čas a celý život více podřizovali práci, pro nás je důležitější osobní spokojenost a work-life balance. U zaměstnavatelů nehledáme jen snadný zisk peněz, ale chceme se také cítit spokojeně a požadujeme, aby nám v práci vycházeli mnohem víc vstříc. Zkrácené úvazky, flexibilní pracovní doba nebo zábavné pracovní prostředí – pro naše rodiče nemyslitelné, my už je bereme jako standard. Práce pro nás také už není na prvním místě životních hodnot, tam se oproti předchozím generacím posunuly vztahy.
Ajťáci nechtějí odpovědnost, právníci týmovou práci
Ve třetí oblasti otázek jsme se ptali na hodnoty, které se týkají přímo samotné pracovní náplně. Studenty v této oblasti zajímá především možnost profesionálního zaškolení a rozvoje dovedností, jistota zaměstnání a práce plná výzev.
Zajímavé srovnání napříč obory nabízí další hodnota – interakce se zákazníkem. Zatímco medici ji přímo vyhledávají (a vyplývá ze zaměření jejich oboru), studenti techniky a IT (a dokonce i přírodních věd) naopak vůbec nezajímá. U mladých ajťáků je také patrná velmi malá touha po odpovědnosti za svěřené úkoly – je to důležité jen pro 10 % z nich, tento ukazatel je například u mediků třikrát vyšší.
Rozdíly jsou také u vnímání týmové práce, která se objevuje snad ve všech pracovních inzerátech. Zatímco medici s ní počítají vysoko nad průměrem, pro právníky je to evidentně noční můra. Ti naopak vysoce oceňují náročnou práci plnou profesionálních výzev.
Peníze zajímají hlavně právníky
Méně důležitou kategorií pro české studenty je Odměňování a kariérní postup. Z této oblasti je ale téměř pro polovinu studentů (a obzvlášť u mladých právníků) u budoucího zaměstnavatele důležitá dobrá reference do životopisu. Dobrý základní plat je rozhodující asi pro 35 % studentů, nejvíce pro právníky a ekonomy a studenty IT. Ti také mají nejvyšší očekávaný nástupní plat ze všech oborů, a to přes 27 tisíc korun, o tři tisíce víc, než je průměr.
Ještě o trochu důležitější je pro studenty ale příslib vysokého výdělku do budoucna. Naopak studenti za klíčový nepokládají rychlý kariérní růst, ten v dotazníku označilo jen 9 % z nich.
Generace Y zkrátka přistupuje k práci odlišně než jejich rodiče. Peníze a raketová kariéra už pro nás nejsou to hlavní. V práci se chceme cítit hlavně dobře a potřebujeme v ní vidět nějaký hlubší smysl. My už prostě nechceme žít, abychom pracovali, ale pracovat, abychom žili.
Text: Michaela Raková
