Už podruhé jsme vás na podzim vybídli k vyplnění dotazníku kariérních preferencí, který je součástí největšího mezinárodního průzkumu mezi vysokoškoláky. Projektu Universum se letos zúčastnilo neuvěřitelných 13 399 studentů z 67 vysokých škol a univerzit v České republice. To je o tři tisíce více než loni. Volili jste konkrétní firmy, ve kterých byste nejraději pracovali, odpovídali na otázky týkající se kariérních cílů a hodnot, které jsou pro vás důležité. Nyní je čas podělit se o výsledky. Letos je navíc porovnáme s těmi z minulého roku a prozradíme, v čem jsou čeští studenti specifičtí a jakým směrem ve světovém srovnání se ubírají.
Loni jsme měli na titulní straně wordcloud, který se skládal ze studentských asociací s ideálním zaměstnavatelem. Vystupovaly pojmy jako „jistota“, „prestiž“, „cestování“, ale i „pivo“, „peníze“ a „kvalita“. Letos jsme vás přes Facebook oslovili, abyste posílali fotografie, které vystihují to, co si představujete pod (poslední dobou) velmi populárním pojmem work-life balance. Posílat své nápady můžete až do konce března na redakce@studenta.cz.
Než tedy nalistujete žebříčky „Czech Republic’s Most Attractive Employer 2015“, prolítněte si i naši rešerši. Zkoumali jsme priority studentů již tradičně v sedmi oborech – ekonomických, technických, IT, humanitních, přírodovědných, v medicíně a v právu. Znovu se ukázalo, že v určitých záležitostech vysokoškoláci smýšlejí téměř stejně, v jiných se shodují jen studenti příbuzných oborů, a někdy jeden z nich úplně vyčnívá. Podobný pohled mají převážně studenti IT s techniky, ekono¬mové s právníky, a humanitní obory s mediky.
SLAĎOVÁNÍ, ROVNOVÁHA, HARMONIE
Jaké jsou naše kariérní cíle? Na prvním místě se už podruhé umístil zmiňovaný work-life balance. Tento rok je sice jeho důležitost o pět procent nižší než loni, ale pořád je to jedno z nejvyšších čísel na světě. Neznamená to ale, že bychom nechtěli pracovat přesčas. Ochotně budeme pracovat dlouhé hodiny a ani za to nevyžadujeme extra platovou kompenzaci. Zásadní však je, abychom věřili ve smysl naší práce a cítili se dobře a respektovaně ve svém kolektivu.
Máme stále větší potřebu mít pocit, že sloužíme dobré věci a jsme užiteční pro společnost. Toho chce dosáhnout 80 % studentů medicíny a 71 % studentů humanitních, uměleckých a pedagogických oborů. Třetím nejdůležitějším kritériem je bezpečné a stabilní zaměstnání, které by rádo mělo 53 % všech studentů. Přičemž poslední dva cíle jsou výrazně žádanější u studentek než studentů. Také 37 % ekonomů touží po tom být v práci kreativní a inovativní. Celkový žebříček sráží právníci a medici, pro které tento cíl až tak podstatný není. Pětku uzavírá touha 27 % studentů po mezinárodní kariéře, ve které opět vedou ekonomové.
Z toho už se dají trochu vyčíst charakteristiky studujících v daných oborech. „Studenti ekonomických oborů chtějí být nejvíce ze všech lídry a vést lidi, je pro ně nadprůměrně důležité být inovativní a kreativní a dosáhnout mezinárodní kariéry. To je pravý opak studentů přírodovědných oborů, kteří apelují spíše na stabilní práci, work-life balance a ochotu sloužit vyššímu dobru,“ říká Tomáš Rašner, country manažer společnosti Universum. Medici, společně s právníky a humanitními obory, chtějí na rozdíl od ostatních mnohem více pracovat samostatně a nezávisle. Budoucí inženýři a studenti IT mají vcelku pochopitelně nadprůměrnou touhu stát se technickými experty. Cestovat v rámci kariéry chtějí téměř všichni stejně, až na studenty techniky a medicíny. U techniků to bývá většinou kvůli jazykové bariéře a medici tímto už druhý rok vyvracejí obavy z odlivu lékařů ze země.
CO JE VLASTNĚ TO „VYŠŠÍ DOBRO“?
Průzkum se vedle doptávání na naše kariérní cíle věnoval také pojmu „atraktivní zaměstnavatel“. Kdo to je a co by měl splňovat? Pro dokonalé výsledky se otázky rozdělily na čtyři kategorie. První se nazývá – Lidé a kultura ve společnosti. Tady jsou nejdůležitějšími hodnotami přátelské, kreativní a dynamické pracovní prostředí, možnost zahrnout do rozvrhu své vlastní zájmy, respekt ze strany zaměstnavatele a přítomnost lídrů, kteří budou podporovat náš rozvoj. Tady se přesně odráží definice dnešní generace Y, která na rozdíl od té předešlé (generace X) odmítá pracovat jako robot v neprodyšném kamrlíku s protivnými kolegy. Chceme se stále učit něčemu novému a s inovacemi sami přicházet. Pro studenty IT a práv je oproti ostatním poměrně důležité náležité ohodnocení výkonu (meritokracie), vyžaduje ji přibližně 30 % z nich.
Na druhou stranu hodnoty jako otevřenost vůči menšinám, podpora rovnosti pohlaví nebo udržitelnost životního prostředí se umístily úplně na posledních místech. Což je paradox vzhledem k tomu, že chceme sloužit vyššímu dobru. Jen 2 % mužů považuje za podstatnou podporu rovnosti pohlaví, na rozdíl od 14 % všech žen je to opravdu málo. (Ne)otevření vůči menšinám jsou studenti i studentky stejně. Vysokoškoláci zas ve srovnání s vysokoškolačkami mnohem více lpí na přítomnosti a pomoci zkušenějších manažerů.
MEDIKY PRESTIŽ NEZAJÍMÁ
Další kategorií je Reputace a image společnosti, kde na plné čáře vyhrála prestiž společnosti. Na popularitě firmy záleží 42 % všech studentů, nejvíce však právníkům a nejméně přírodovědcům. Studenti netouží po kariéře ve společnosti, která neprosperuje, a proto o čtyři příčky povýšil také úspěch na trhu. Nezajímá pouze mediky. Stále důležitějším se v souvislosti s tím stává také atraktivní produkt (popřípadě služba), který poskočil o devět příček, a finanční síla společnosti. Na významu si o pět příček polepšil také inspirativní management. „Studenti tedy moc nechtějí být lídry sami, ale naopak pomalu začínají vyhledávat prostředí, kde budou mít nápomocné manažery po svém boku,“ dodává Tomáš Rašner.
Do vítězné pětice se dostala i společenská odpovědnost firem neboli CSR (Corporate Social Responsibility). Záleží na ní 27 % dotazovaných, v drtivé většině hlavně studentům lékařských a humanitních fakult. Nejlhostejnější jsou v tomto směru studenti IT a techniky.
ŽENY SAMOTÁŘKY A CESTOVATELKY
Odborný trénink a rozvoj, zajištěné zaměstná¬ní a příležitosti pro mezinárodní cestování – to jsou hlavní hodnoty vysokoškoláků ve třetí a předposlední kategorii – Pracovní náplň. Přáli bychom si, aby naše práce byla plná výzev a abychom se mohli věnovat rozmanitým úkolům. Pro ajťáky je rozvoj nesmírně důležitý, vybralo si ho 51 % z nich, což je vysoko nad průměrem (42 %). Možnost relokace by uvítalo 42 % studentů ekonomie. Budoucí lékaři se průměru vymykají nejvíc. Od pracovní náplně očekávají intenzivní interakci s klienty, vysokou úroveň odpovědnosti a také týmově orientovanou práci. Naopak nejeví moc velký zájem o cestování v rámci povolání nebo o různorodost denní náplně.
Zajímavosti v této kategorii najdeme i podle pohlaví. Ženy chtějí mít jistotu, že o tu práci jen tak nepřijdou, riskování jsou mnohem otevřenější muži, kteří rádi čelí výzvám. Oproti samotářským ženám ale také raději pracují v týmu. Studentky jsou zase více otevřené myšlence podívat se pracovně do světa.
VYSOKÝ PLAT? NE HNED
V poslední kategorii – Odměňování a kariérní postup – jsme se ptali na to, co všechno od svého zaměstnavatele očekávají z hlediska odměn a benefitů. A ukázalo se, že nejdůležitější jsou pro nás celkem nezištně dobré reference pro budoucí kariéru. Očekáváme sice dobrý základní plat, ale klidně to oželíme s vidinou vysokých budoucích výdělků, na kterých nám záleží víc (především mužům). Neidealističtí v tomto ohledu jsou snad jen studenti humanitních věd, umění a pedagogiky. Největší ambice na budoucí plat mají právníci a ajťáci.
Ještě dokážeme velmi ocenit, když nám zaměstnavatel pomůže uhradit dodatečně budoucí vzdělávání, což platí především pro mediky. Ti také nejvíc ze všech požadují peněžní náhradu za odpracované přesčasy, které uzavírají pět „top hodnot“ této kategorie.
INSPIRACE NĚMCI
Ve srovnání s celým světem se hodnoty českých studentů blíží spíše k těm západoevropským. Kariérní cíle a hodnoty, které jsou právě aktuální třeba v Německu, se začínají probouzet i u nás a v žebříčku hodnot stoupají strmě vzhůru. Takovým cílem je například zájem o inovace, směřování k mezinárodní kariéře či touha být lídrem nebo manažerem. Ta je ve srovnání se světem skoro nejnižší, ale letos narostla o tři procenta. Všechny tyto atributy nebyly dosud pro české vysokoškoláky tak důležité, ale v budoucnu se mohou dostat až na vrchol. Změny naznačuje i fakt, že 41 % studentů chce po absolvování studia pracovat v mezinárodní společnosti.
Ze západu k nám také přichází trend pracovní mobility mladých lidí, která je pro budoucí kariéru stále podstatnější. Skoro pětina vysokoškoláků už absolvovala letní brigádu v zahraničí. S vyššími ambicemi ale neroste touha po tučnějších odměnách. Absolventi očekávají nástupní mzdu v průměru 24 300 korun, což je téměř stejně jako loni. Výjimkou jsou již standardně studenti IT, kteří chtějí plat téměř o čtyři tisíce vyšší.
V rozsáhlé infografice najdete spoustu dalších zajímavostí, třeba co chtějí dělat studenti po absolvování VŠ nebo jaký si představují nástupní plat jednotlivé obory. Nezapomeňte se kouknout také na vyhodnocení kariérních typů. Pokud jste řádně vyplnili dotazník, jeden z těchto typů vám musel vyjít. Můžete se tak porovnat se spolužáky ze svého oboru. Za prozkoumání stojí také kompletní žebříčky nejžádanějších firem. Mezi nejatraktivnější branže se letos pro mnohé překvapivě dostala státní správa a veřejné instituce. Zájem roste také o oblast automotive a FMCG (Fast Moving Consumer Goods). Pokles je naopak viditelný u auditu a účetnictví, komerčních bank, pojišťoven a mobilních operátorů.
Text: Jekatěrina Tkačenko
