Čeští studenti jsou, zdá se, velmi uvědomělí. O důležitosti získávání praxe již během studia je totiž přesvědčeno 97 % respondentů. Podobné procento dotázaných je ochotné aspoň na omezenou dobu nastoupit na pracovní stáž ve svém oboru, i když by byla bezplatná. Horší je to ale s tím, kolik studentů už nějakou praxi podstoupilo. Stáž nebo nějaký trainee program související s oborem jejich studia si vyzkoušela jen čtvrtina studentů, kteří se průzkumu zúčastnili.
V čem je tedy problém? Průzkum mimo jiné naznačil, že nabídka firemních programů u nás není dostatečná, je o tom přesvědčeno 75 % respondentů. Na vině zřejmě není to, že by se čeští studenti vyhýbali práci, naopak. Devadesát procent dotázaných se během studia zapojilo do pracovního procesu, i když většinou jen formou brigády nesouvisející s oborem jejich studia. Navíc jen desetina respondentů byla proti zavedení povinné praxe v rámci studia.
Český student chce na stáž!
86 % studentů má zájem, aby firmy nabízely stáže v oboru jejich studia
25 % studentů nějakou stáž absolvovalo
20 % studentů pracuje během školy na poloviční úvazek
20 % studentů vydělává během studia 5 – 10 tisíc korun
15 % studentů nevydělává během studia žádné peníze
Tisícovka měsíčně za každý rok praxe
Průměrná mzda v České republice podle statistického úřadu v první polovině tohoto roku stoupla na 24 953 korun a na podobné úrovni si představuje svůj nástupní plat zhruba čtvrtina respondentů. Polovina z nich by ale byla ochotna nastoupit za nižší plat, v rozmezí 15–20 tisíc korun. I tak by si výrazně polepšili, protože průměrný měsíční výdělek během studia u 87 % procent dotázaných nepřekročil hranici deseti tisíc korun.
Průzkum společnosti Studenta Media mimo jiné zjišťoval, kde se studenti vidí po pěti letech. „S přibývajícími roky v zaměstnání očekávají studenti jak zvyšování mzdy, tak kariérní postup. Pouze necelých deset procent mladých lidí se domnívá, že po pěti letech praxe bude stále na stejné pracovní pozici,“ doplňuje výsledky průzkumu ředitel Studenta Media Tomáš Rašner.
Možná trochu překvapivým zjištěním je, že 12 % respondentů si myslí, že během prvních pěti let po studiu založí vlastní firmu. Nejvíce dotázaných se shodlo na tom, že se po pěti letech praxe vidí ve středním managementu firmy s platem okolo 30 tisíc korun.
Právě finanční ohodnocení práce je pro studenty nejdůležitějším hlediskem, podle kterého si budou vybírat svého budoucího zaměstnavatele. Přestože skoro 60 % respondentů ještě nemá představu o tom, ve které společnosti budou po skončení vysoké školy pracovat, nabízený plat předčil možnost profesního růstu nebo třeba pracovní prostředí. Studenti vysokých škol jsou zjevně ochotní pořádně pracovat, pokud je za jejich úsilí zaměstnavatel náležitě ohodnotí. A jsou ochotni pracovat i déle, než je běžných 8 hodin denně. Více než polovina oslovených studentů je ochotna pracovat deset (a více) hodin denně.
Pozor na mozky
Pojem „odliv mozků“ (v angličtině brain drain) možná zní jako z nějaké sci-fi povídky, ale popisuje demografický jev, kdy se inteligence národa stěhuje za lepšími pracovními příležitostmi do zahraničí. V Evropě mívá tento „odliv“ většinou západní směr, cílovou stanicí českých pracovních migrantů bývá Německo, Británie či Rakousko.
Tento trend je patrný i mezi oslovenými studenty, 42 % z nich by po ukončení vysokoškolského studia rádo odjelo pracovat do zahraničí, přičemž Německo se drží na třetím místě žebříčku „popularity“ mezi cílovými zeměmi. Mezi respondenty celkem jasně vedou Velká Británie, Spojené státy americké a Kanada.
O tom, že čeští studenti jsou zvyklí vyjíždět do zahraničí, svědčí i fakt, že zhruba každý čtvrtý z účastníků průzkumu už má nějaké zahraniční zkušenosti, ať už pracovní, nebo studijní. Svou roli v tom sehrává i studijní program Erasmus, kterého čeští studenti hojně využívají. Ve školním roce 2008/09 jsme byli dokonce čtvrtí v žebříčku zemí s největším procentem studentů, kteří se do programu Erasmus zapojili.
Text: Vojta Koval
Zdroje dat: Průzkum společnosti Studenta Media na vzorku 1 003 respondentů (září 2013) Český statistický úřad Ústav pro informace ve vzdělávání
