Ne, že bych Julii odsuzovala. Každý, ať si žije, jak chce a potřebuje. Ale já jsem nechtěla jít ven s někým, kdo si strká do pusy několik penisů najednou a kdo se plazí po starém dědkovi. Co kdyby ji vedle mě někdo poznal? Co kdyby nás spolu vyfotili? Přišlo mi to nechutné. Pokrytecky jsem Julii zavolala až kvůli článku pro Studentu.cz. Při rozhovoru jsme obě brečely. A já změnila názor. Nemohu se Julii omlouvat za svůj dřívější názor, konec konců porno mě stále neoslovuje, ale chtěla bych, aby mě nezavrhla tak, jako já ji před tím. Třeba kvůli tomu, že mi chutnají chrupavky z kuřecích kostí.
Už jsi s někým svoje natáčení takhle detailně probírala, Julie?
Ne a dělám to kvůli tomu, aby nad celým problémem lidi přemýšleli a porozuměli tomu. A taky, aby si to dobře rozmyslely holky, co s tím chtějí začít.
Nejde se hned ze začátku nezeptat, PROČ jsi s pornem začala.
Hlavní příčinou byly problémy v rodině. Během mých třinácti až sedmnácti let jsem žila s celou rodinou i prarodičema v bytě 2+1. Připadala jsem si ošklivá, neměla jsem soukromí, ale ani žádný volný čas. Rodiče mi každý den plánovali minutu po minutě. Hrála jsem na klavír, dělala závodně atletiku a judo a samozřejmě chodila do školy. Mezi tím jsem se starala o bráchu a pomáhala babičce. Naši neměli peníze a já snila o moderním oblečení, šminkách a diskotékách. Nechápala jsem ani, proč se nelíbím klukům, když se věnuju tolika věcem. No, a tak jsem začala vyhledávat inzeráty nabízející focení pro reklamní letáky a podobně.
A to už asi pomalu přecházíme k otázce, JAK se ti „podařilo“ se k pornu dostat.
Jojo. Z focení jsem byla nadšená. Najednou jsem měla peníze a taky se mi zvedlo sebevědomí trochu. Začala jsem tajně chodit na diskotéky. Jenže když rodiče zjistili, že místo jejich nalajnovanýho plánu dělám něco jinýho, měla jsem jeden průšvih za druhým. Začali mi všechno zakazovat, musela jsem sedět doma a učit se. Už jsem tam nechtěla být, chtěla jsem se osamostatnit, jenže k tomu jsem potřebovala víc peněz. No a jeden z fotografů, které jsem znala, mi nabídl, ať se s ním vyspím, že to natočí a dá mi dvacet litrů. Přemýšlela jsem nad tím pořád po večerech a brečela jsem. Nevěděla jsem, co se sebou dělat. Nesoustředila jsem se, byla jsem mimo, s nikým jsem se nebavila, klepala jsem se. Jsem hodně citlivej člověk a pro mě prostě ta situace byla nezvládnutelná.
Takže sis řekla, že do toho jdeš?
Ten chlap nebyl hnusnej a pro osmnáctiletou holku je dvacet tisíc hodně peněz! Takže jsem jednou šla na náš školní ples a v polovině odešla za tim chlápkem. Když jsem se na ples vrátila, bylo mi ze mě brutálně špatně. Poprvé v životě jsem se hrozně opila, ale nikomu jsem nemohla říct, co mi je. Pak jsem se ve tři ráno vzbudila v Lucerně na záchodě a vůbec nikdo se po mně nesháněl. Byla jsem fakt na dně.
Co jsi teda po tom dělala?
Už jsem si našla malej hnusnej levnej byt, chtěla jsem natvrdo odejít od rodičů. Jenže ten fotograf mi ty peníze nedal! Byla jsem z toho totálně hotová a v metru jsem viděla letáček nabízející práci za docela velký peníze. Zavolala jsem na to číslo a tam mi řekli, že jde o točení porna. A já jsem si řekla: No, už jsem to jednou podstoupila, tak to asi zkusím znova. Šla jsem k nim na konkurz a dva týpci mi tam řekli, že mě musí nejdřív vyzkoušet. Teď už vim, že to takhle vůbec neprobíhá! Ale oni… prostě jeden zamknul dveře, druhej vylez od počítače, chytili mě, roztrhli mi oblečení a normálně mě jeden sebral zezadu a druhej chytil ruce a na féra mě znásilnili.
Cože?
Jo. Bez prdele. Nevim, jak to skončilo. Jen si pamatuju, že když mě pustili, tak jsem vypadla, zapomněla jsem tam mikinu a hrozně jsem utíkala a nikomu jsem nemohla nic říct, bylo to jakoby dobrovolný, že jo. Psychicky jsem pak byla ještě víc v prdeli. Byla jsem úplně, úplně mimo. Nesnášela jsem se za to.
Ale jak to, že jsi nakonec to porno stejně začala točit?
Protože se mi po pár týdnech ozvali, že to natáčeli celý na kameru a že jsem se líbila. Měl to být jako film o znásilnění a že jsem byla fakt dobrá, protože jsem to nevěděla. Já byla úplně v šoku. Ale potřebovala jsem už ty peníze, takže jsem se sbalila ze školy z lavice a šla do nějakýho jejich baráku. Všude nahatý těla, chodili kolem mě kluci, kterejm normálně stál. Já jsem na to nebyla zvyklá a byla jsem úplně v šoku. Složila jsem se tam. Pak se o mě postaral jeden docela hezkej kluk, promluvil si se mnou, ptal se mě, jestli tohle je to, co fakt chci a můžu dělat. A pak mi nabídl, ať k nim do toho domu chodim, pozoruju to a rozmýšlím se. Stala jsem se tak součástí promyšlenýho procesu. Začala jsem to postupně považovat za normální práci, jezdila jsem s nima na festivaly a líbilo se mi, jak jsou ty holky krásný a obletovaný. A už to bylo.
Odstěhovala ses pak od těch rodičů?
Jo, kámoši ze školy mi odvezli věci do toho bytu. A já byla v prdeli – byla jsem úplně sama. Pytle, bordel, malej byt, postel. Ale o tomhle rodiče ještě nevěděli. Až večer jsem za nima ještě přišla domů a oznámila jim, že už jsem se přestěhovala a odcházím. Táta se na mě jen podíval a otočil se zpátky ke kompu. Máma mě objala, obě jsme brečely a já jsem si vzala ještě polštářek, co jsem tam nechala, a nevěděla jsem, co se mnou bude. Řikala jsem si, co teď sakra? Neměla jsem najednou vůbec nikoho, ani ten časovej plán, ten režim.
Dozvěděli se někdy tvoji rodiče, co přesně děláš, jak si vyděláváš?
U mě byl ten průser, že jsem v tom byla rok a půl a byla jsem dobrá. Byla jsem i dost známá a slavná. A mámě jednou přišly na pracovní mail moje sprostý fotky. Pak mi zavolala. Ale nebyla hnusná, neřikala, že už mě nechce vidět a nenadávala mi. Řekla jen: Ty káčo jedna pitomá! Pak mě pozvali ještě s mym klukem na večeři. Hlavně je zajímalo, jestli neberu drogy, kterejch se teda v pornu točí hodně. Ale u mě to nikdy ani nehrozilo. Táta se zase zajímal o to, jakou budu dělat školu.
A to ti nenabídli třeba, ať toho necháš, že ti nějak finančně pomůžou?
Ne, to ne, nevim proč. Řekli mi jenom, že se můžu kdykoli vrátit.
A jaký s nimi máš vztah teď? Nevyčítáš jim to?
Ne, že bych to rodičům vyčítala. Já svoje rodiče miluju a velkej potlesk, že to zvládli se mnou tak, jak to zvládli. Že mě neposlali někam, když se to dozvěděli. Fakt je obdivuju. Nemůžu je za to vinit. Ta situace se takhle vyvinula sama, ale prvním popudem byla situace v rodině. A pak jsem to neuhlídala, protože jsem v uvozovkách byla mladá a blbá. Teď máme úžasnej vztah.
Když jsi byla dobrá, vydělávala a žila konečně podle svého, proč jsi s pornem sekla?
Já jsem si totiž v péčku našla kluka. Hrozně mi vadilo, co dělá. Tak jsem mu řekla, že já se o nás postarám teď a on ať si dělá školu, aby se o nás postaral v budoucnosti. Jenže on mě jen využíval, vodil si do našeho bytu jiný holky, když já byla pryč. Vyvrcholilo to tím, že mě obral úplně o všechny moje našetřený peníze. Když člověk přijde o všechno a při tom tomu dal tu největší oběť, tak to prostě nasere.
Počkej – to jste měli společnou kreditku nebo jak se mu to podařilo?
Ne, my jsme měli peníze doma – cash. A on jednoho dne řekl, ať se přestěhuju ke svojí babičce, že si koupil novej auťák. A tohle byl takovej první impuls. Po nějakým čase jsem si pak našla jinýho přítele. A s ním jsme se společně dohodli, že už to dělat nebudu. Podpořil mě nejen psychicky, ale taky finančně. Jednou jsme se totiž sešli a já měla z natáčení na sobě všude modřiny, protože se točilo na kamenech. A to byla poslední kapka. Navíc už to bylo lepší doma, i já jsem už byla sebevědomá, procestovala jsem svět. A stejně jako po celou dobu jsem věděla, že točení porna není na celej život. Teď už studuju vysokou školu.
Co tě z tvojí minulosti nejvíc straší? Lituješ toho?
Lituju toho moc. Zase si ale myslím, že kam to se mnou pohnulo, tak tam bych teď stoprocentně nebyla. Nejvíc se bojím, že až jednou něčeho dosáhnu – dostanu dobrý místo, tak kvůli nějaký svini o něj přijdu. Lidi jsou hrozně zlí a bojím se, že mi ublíží. Třeba teď na vejšce někdo založil na Facebooku stránku s mým jménem a pozval tam lidi ze školy a tak. To pak není prdel, zvednout hlavu, jít do třídy a říct: Ano, dělala jsem to a teď už studuju a pracuju normálně. Nevím, kdo všechno to ví. Fakt mi to dalo nehoráznou čočku do života.
Jak často na to, co jsi dělala, myslíš?
Není den, kdy bych na to nemyslela. Ale nepřemýšlím o tom negativně, spíš jako o etapě mýho života. Vzpomenu si, když vidím nějakej obrázek nebo holku, která vypadá, že to dělá. Hodně mi to taky připomínají lidi okolo.
Jaké vůbec byly reakce tvých kamarádů?
Docela mě mrzí, že když jsem s tím začala, opravdu jsem poznala svoje kamarády. Některý tě nekontaktují a ty víš proč. Nějaký se s tebou kamarádí ještě víc: Heej, seš hustá, Julie! Nějaký tě berou pořád takovou, jaká jsi, což jsou dobrý kamarádi. Já se ale nikomu nesvěřovala. Ani tobě jsem to neřekla. Ale myslím, že jsem udělala nejlíp, jak jsem mohla. Měla bych asi taky stejnej názor a hlavně chci říci, že nikomu z těch lidí nic nevyčítám.
Julie, chtěla bys něco říct holkám, co jsou teď v té samé situaci, v jaké ses ocitla ty sama?
Pracujte na tom, aby z vás něco bylo a rozhodně to nehledejte v pornu, protože to za to nestojí. Člověk si může zničit zdraví a budoucnost a proboha – peníze nejsou všechno. Navíc už jich v tom tolik není. Myslím si, že otázka vydržení pár let ve špatným prostředí, jaké jsem měla já, není tak hrozná. Člověk nějak dospěje, dokáže si vydělat občasnýma brigádama. A studiem a chozením ven pozná lidi, získá kontakty a bude mít leckde otevřený dveře. Porno ty dveře rozhodně nejsou, spíš naopak.
Eva Samšuková
foto: Marie Bauerová
