Ženě-dárkyni musí být dle zákona 18 – 35 let, ve vyšším věku totiž u dítěte stoupá riziko vrozené vady. Žena je, stejně jako muž, testována na genetické a sexuálně přenosné choroby. Krev se odebírá už při první návštěvě kliniky, genetická konzultace a odběr musí probíhat na genetickém pracovišti. Po známkách geneticky přenosných chorob se pátrá i v širší rodině. Problémem při výběru dárkyně může být také například obezita – ta je totiž riziková u obecně jakéhokoliv operačního zákroku. Pokud vše dobře dopadne, může se přistoupit k vlastnímu dárcovství.
„Měsíc jsem brala jejich antikoncepci. Pak jsem dostala menstruaci a dva dny po jejím začátku jsem si měla začít sama píchat injekce do břicha – asi dva týdny vždycky ráno do míst, kde jsou vaječníky. Ze začátku to skoro nebolelo, ale pak už jsem to neměla moc kam píchat,“ říká studentka Jana (20), která proces dárcovství prodělala na klinice v Brně. „Týden před zákrokem jsem byla nateklá jak balón. Normálně mám přes pas cca 75 cm, teď jsem měla 108. Byla jsem nafouklá jak těhulka. Bylo mi zle a byla jsem strašně náladová, jak jsem byla plná hormonů, a bolelo mě břicho jak při menstruaci. To trvalo týden a něco. Jednou jsem kvůli tomu ani nešla do práce.“
Ženě totiž každý měsíc uzrává při menstruaci pouze jedno vajíčko. To je ale na umělé oplodnění málo; aby mělo reálnou naději na úspěch, je potřeba vajíček víc, čehož se docílí aplikací hormonálních preparátů.
„Je nutno vědět, že nadměrná reakce na stimulační preparáty je jednou z komplikací asistované reprodukce, takže je zapotřebí stimulovat opatrně, aby nedošlo k rozvoji hyperstimulačního syndromu. Takže se ženy za účelem dárcovství stimulují nižšími dávkami hormonů, než se stimulují pacientky, které samy prodělávají mimotělní oplodnění,“ říká doc. MUDr. T. Mardešić, CSc., vedoucí lékař pražského Sanatoria Pronatal, které se zabývá reprodukční medicínou. Ženě se potom při zákroku odebere 6 – 10 vajíček, které se, stejně jako spermie, nechají zamrazit.
Janě údajně odebírali vajíček kolem 20, ale i po tom všem nakonec dodává: „Vůbec jsem toho nelitovala, snad jen chvilku kvůli těm injekcím, protože si je musíš píchat sama. Všichni se ke mně chovali moc hezky, až na to lehce nemocniční prostředí jsem si připadala skoro jako doma. Finanční stránka taky určitě hrála roli, pár tisíc navíc se hodí, a když tím pomůžeš dalším ženskejm, tak to zahřeje u srdce. Když si pomyslím, že bych nemohla mít děti, byla bych moc ráda, kdyby se našla taková hodná mladá holka jako já.“
Finanční odměna za darování vajíčka je znatelně vyšší než za darování spermií, stejně jako rizika s tím spojená. Ačkoliv je dárcovství ze zákona bezplatné, ženě přísluší náhrada nákladů s tím vynaložených. Průměrně si tak za jeden odběr přijde na 15 000 korun. Jestli pro vás bude zajímavá finanční odměna, nebo se rozhodnete darovat pro vlastní dobrý pocit, záleží jen na vás.
Martina Pospíšilová
