Medová pasta a měchýře z ovcí
Způsoby, jak zabránit početí, vymýšleli lidé už odedávna. Nejstarší a (bohužel) stále nejpoužívanější z nich je tzv. přerušovaná soulož: nejen dnes, ale i před tisíci lety tak ženy od svých partnerů zřejmě slýchávaly onu legendární větu: „Já si dám pozor, miláčku.“ Aha-efekt o devět měsíců později však ženy utvrdil v tom, že budou přeci jen potřeba důmyslnější metody. Starověké Egypťanky tak začaly používat pesar v podobě vlny namočené v medové pastě, stylovější z nich ho vyráběly z krokodýlího trusu.
V 18. století zase Casanova ve svých memoárech nostalgicky vzpomínal na kondomy z ovčích měchýřů, první gumy z gumy díky Charlesi Goodyearovi spatřily svět v roce 1839. Dál už to šlo ráz na ráz: první skutečný pesar se objevil těsně před začátkem 19. století a v roce 1954 přišel americký vědec John Rock s první antikoncepční pilulkou. Nebyli by to ale američtí puritáni, aby prášky nepovolili pouze vdaným ženám; ty svobodné mohly pilulky začít užívat až o 20 let později. U nás přišel původní model antikoncepce (nitroděložní tělísko) na trh v roce 1967 pod názvem DANA; pro pobavení – pod touto zkratkou se skrývá původní název Dobrá A Neškodná Antikoncepce.
Sex je náš!
V dnešní době máme na výběr z mnoha druhů antikoncepce, a nejsme-li úplní idioti, můžeme se beze strachu z početí oddávat hrátkám se svým partnerem naplno. Nejužívanější „profesionální“ metodou pro ženy je v dnešní době tzv. kombinovaná hormonální antikoncepce, mezi kterou patří oblíbené pilulky (na trhu je u nás více než 45 druhů), antikoncepční náplasti a vaginální kroužky, které obsahují hormony estrogen a progestin a patří mezi nejspolehlivější metody zabránění početí. Jenže stejně tak jako občas zapomeneme vynést koš nebo nakrmit rybičky, vypadne nám někdy z hlavy spolknout pilulku nebo přelepit náplast, a nejen problém tak může spatřit světlo světa. Pro zapomnětlivé tak může být vhodná tzv. gestagenní hormonální antikoncepce, zejména ve formě injekce anebo podkožních implantátů, které mají trvanlivost tři až pět let. Dnes už vzácnějším druhem antikoncepce jsou nitroděložní tělíska, která jsou z moderních metod nejlevnější variantou a přijdou vhod těm ženám, jež do sebe odmítají „cpát chemii“. Tělíska ale právě proto postrádají výhody antikoncepce hormonální – například nechrání před nádory a cystami vaječníků a chrání méně před mimoděložním těhotenstvím. V naší době je tak zcela na nás, co nám bude nejvíce vyhovovat.
„Napoprvé mě nezbouchne“ a další mýty
I když časy, kdy se teenageři báli otěhotnění přes líbačku či orální sex, jsou už nenávratně pryč, stále mezi námi koluje řada mýtů a „zaručených“ pravd o (ne)otěhotnění. Mezi ty nejrozšířenější patří poučka, že při prvním sexu dívka nemůže otěhotnět. Ale kdeže, proč by ne? Těhotenství zkrátka začíná, když spermie potká vajíčko – a k tomu může dojít vskutku kdykoli. Stejně tak je třeba chránit se i během menstruace, už jen proto, že spermie v těle mohou přežít až pět dní. Dobře, i tato fakta zřejmě většina z vás zná.
Kolik dívek si ale ve vašem okolí už stěžovalo na přibírání hmotnosti v důsledku hormonální antikoncepce? I přes tyto časté námitky doposud neexistuje žádná studie, která by takové zvyšování váhy potvrzovala. Tento mýtus přetrvává z dřívějších dob, kdy byla antikoncepce hormony mnohem více „nabitá“; dnes holky tloustnou spíš kvůli většímu zadržování vody anebo zvýšené chuti k jídlu. Bát se nemusíte ani rozšířeného strašáka, že antikoncepce způsobuje rakovinu, je tomu totiž, jak už také víme, přesně naopak: riziko rakoviny vaječníků například už po roce užívání hormonální antikoncepce klesá o padesát procent, po deseti letech dokonce o osmdesát.
Pokud se ženy přesto rozhodnou antikoncepci vysadit, není radno spoléhat ani na to, že několik dalších měsíců nemůže dojít k početí: v pilulce je obsažena dávka na 36 hodin, v náplasti na 7 dní – tělo se tak očistí prakticky okamžitě po vysazení. Snad už dostatečně vyvráceným mýtem je pověra, že antikoncepce chrání před vznikem pohlavních chorob, i když ve skutečnosti (kromě kondomu) samozřejmě žádný dezinfekční účinek nemá.
A když už jsme u rizik spojených s nechráněným sexem, není od věci zmínit ještě jeden fenomén. Teprve v poslední době se u nás začalo více mluvit o rakovině děložního čípku, kterou způsobují tzv. papilomaviry (HPV) – a právě ty jsou přenosné hlavně sexuálním stykem. Snížit riziko tohoto onemocnění lze vedle chráněného sexu i vakcínou proti HPV, která se u nás podává injekčně ve třech dávkách. Na rozdíl od mnoha jiných zemí však u nás tato vakcína bohužel není celá hrazena pojišťovnou.
Nejkrušnější minuta v životě
„Dve ružové čiarky na tom teste stoja, ty netušiac tvrdíš, už žiadne my, moja,“ zpívá slovenská zpěvačka Misha o situaci, která v mnoha ženách i přes všechen ten pozor, co si dávají, stále vzbuzuje obavy. Lidský faktor může zkrátka působit i v těchto záležitostech, a tak se může stát, že počet čárek na těhotenském testu jednou bude rozhodovat i o vašem osudu.
Jak taková „zkouška“ funguje? Krátce po početí začne ženské tělo produkovat mimo jiné hormon HCG a jeho stopy jsou patrné i v moči. Právě přítomnost tohoto hormonu je těhotenský test během jedné minuty schopen vysledovat. Ovšem pozor: pro správný výsledek je s testováním vhodné počkat až týden po vynechané menstruaci anebo alespoň zhruba deset dní po pohlavním styku.
O tom, že ani pak není výsledek stoprocentní, by mohla vyprávět spousta žen: „Přes den mi občas bylo blbě, navíc jsem to nedostala v termínu, tak jsem si udělala dva testy – a vyšly pozitivně. V panice jsem běžela do nemocnice, kde ale nakonec krevní odběry ukázaly, že těhotná nejsem,“ svěřila se například vysokoškolačka Vanda. Důvodem zvýšené hladiny hormonu HCG i přes to, že žena gravidní není, může být například období ovulace anebo těsně před menstruací, přítomnost cysty na vaječnících, užívání hormonálních léků a další.
A na závěr něco pro pány
Když se řekne „mužská antikoncepce“, většina čtenářů si nejspíš představí kondomy, chlapci samotní možná se vstávajícími vlasy na hlavě vzpomenou sterilizaci či vazektomii. Málokdo z nás už ale ví, že za poslední měsíce rapidně pokročil výzkum v oblasti pánské hormonální antikoncepce! Zabráněním tvorby spermií pomocí hormonů se vědci zabývají už mnoho let, ovšem až donedávna byly výsledky nevalné. Například pigment z oleje bavlníku gossypol, který byl zkoušen na několikatisícových souborech nebohých Číňanů, byl sice účinný, k plodnosti se však deset procent zkoumaných mužů už nikdy nevrátilo, a když ano, často zakoušeli další vedlejší účinky, jako pokles libida či chronickou únavu.
Nejnovější výzkumy ale pokročily razantně vpřed: američtí vědci zjistili, že chemická látka JQ1, původně vyvinutá pro boj s rakovinou, zároveň snižuje kvalitu a celkovou produkci spermií, a tudíž mužskou plodnost jako takovou. Po ukončení užívání látky by se navíc spermie měly vrátit do původního, „výkonného“ stavu. Pravda ale je, že zatím byly testy prováděny pouze na myších samečcích, takže není jasné, za jak dlouho se podobného vynálezu skutečně dočkáme. Další otázkou je, zda by se podobný druh antikoncepce dočkal u pánů, lpících většinou právě na své mužnosti, vřelého přijetí.
Text: Mariana Kopecká
