Otázky:
Čím by vaše strana měla zaujmout studenty vysokých škol?
Jste pro placení školného na vysokých školách?
Co nabízí vaše strana absolventům?
Myslíte si, že je image vaší strany přitažlivá pro mladé lidi?
Anna Putnová - lídr kandidátky TOP 09 v Jihomoravském kraji, zároveň děkanka FP VÚT
1. Především jim chceme nabídnout nezadluženou budoucnost a neslibovat nic s negativním dopadem na veřejné rozpočty. Právě současní mladí lidé by museli později splácet „líbivou politiku“ i s úroky. Témat, která mohou zaujmout mladé voliče, je celá řada: podpora vysokoškoláků, kvalit vzdělávání, rovné šance v nejširším smyslu, ale např. i reforma penzijního systému. Bude se týkat především současných mladých lidí. Chceme jim umožnit, aby si část prostředků mohli spořit na vlastní účet, a tím se mohli zodpovědně zajistit na své stáří. Kdybych to měla vyjádřit velmi stručně – dobrou perspektivu do života a důstojné stáří.
2. Ano. Vzdělání je individuální investicí každého jednotlivce, na které by se měl sám podílet. Nechceme ale, aby byl kterýkoli mladý talent ztracen ze sociálních důvodů. Školné proto musí být podepřeno propracovaným systémem půjček a sociálních stipendií. Školné by mělo také odstranit parazitování, které je v současné době bohužel dost běžné.
3. TOP 09 jako nepopulistická strana nepřichází s líbivými hesly pro selektivní skupiny typu „více peněz zemědělcům, větší úlevy pro horníky nebo třinácté důchody pro seniory“, to by znamenalo cestu do pekel a zhroucení veřejných rozpočtů. Znovu připomínám, jsem stranou, která rovné šance chápe jako svoji principiální část programu.
4. Věřím, že ano. O tom svědčí velké množství mladých fanoušků strany na facebooku. Koneckonců s mladými lidmi se jako vysokoškolská pedagožka denně setkávám a zatím mám většinou pozitivní signály.
Kateřina Konečná - poslankyně PS PČR za KSČM
1. Náš program má jednoznačně sociální orientaci při snaze hledat ve všech oblastech života společnosti perspektivní řešení. Konkrétně studentů vysokých škol se bezprostředně dotýkají záměry KSČM posílit přímo i nepřímo financování vysokých škol s tím, že část prostředků bude věnována na systém sociálních a prospěchových stipendií. U těch by horní hranice dosahovala výše až 5 000 korun měsíčně. Usilujeme také o posílení státního příspěvku na ubytování a stravování, podpoříme i diskusi o efektivním systému spoření či půjček na náklady studia, pokud tato otázka nebude spojována se zavedením školného. Mladí voliči v našem programu najdou snahu o posílení úlohy vysokých škol v oblasti výzkumu a jejich flexibility… Nemění se naše záporné stanovisko týkající se pokusů o omezení samosprávy či přímo akademických svobod obsažené v „Bílé knize“ a původním návrhu nového zákona o vysokých školách.
2. Rozšířím Vaši otázku ze dvou státních vysokých škol i na dalších 26 škol veřejných – a odpověď zní ve všech případech NE. Hlavními důvody je přesvědčení KSČM, že právo na vzdělání patří mezi základní práva člověka a že zavedením školného by došlo k vytvoření sociálního síta pro uchazeče o studium na VŠ- v praxi tedy k popření tohoto práva obsaženého mimo jiné i v Listině základních práv a svobod (nebo snad je na tom naše společnost po dvaceti letech od listopadových událostí opravdu tak zle, že už nestojí o vymoženosti tohoto dokumentu?) Pokud by se podařilo posílit výdaje státu ze současné úrovně na - v rozvinutých zemích OECD obvyklých – asi 5,6 % z HDP, neexistoval by nejen problém školného, ale ani platů ve školství, investic, vybavení škol a podobně.
3. O to jsme se již pokoušeli – bohužel jsme nenašli dostatečnou podporu politiků z jiných stran. Jednalo se například o zajištění prvního zaměstnání pro čerstvé absolventy škol. Obdobný návrh, obsahující i potřebné motivační prvky pro zaměstnavatele, předložíme i v nastávajícím období. Nepřímo pak absolventy podpoří tlak na tvorbu nových pracovních míst, na posilování vazeb mezi školami a budoucími zaměstnavateli nebo na posílení praktické přípravy v průběhu studia.
4. Chtělo by se říci: není důležitá forma či image, ale obsah. Mám na mysli program a chování v praxi, práce jejích představitelů, mezi jejichž priority patří i řešení problémů mladých. Těžko však u mladého člověka předpokládat, že se bude náročně prosekávat na první pohled neatraktivním pralesem programových publikací, s napětím očekávat, zda na jejich otázky odpoví politik v nedělní diskusi, nebo že budou ztrácet čas surfováním na webových stránkách, pokud je hned na první pohled nezaujmou. KSČM mladým lidem má co nabídnout - ať již dnes jako studentům, či do budoucna jako absolventům zahajujícím svůj vlastní život, novomanželům, mladým rodičům, OSVČ nebo zaměstnancům. A aby ti to vůbec věděli, snažíme se jim to přiblížit přitažlivější formou – například letáky speciálně psanými pro ně, které mohou na našich větších předvolebních mítincích dostat z rukou svých vrstevníků (a jich kolem KSČM stále více), kteří jsou ochotni o jejich obsahu otevřeně diskutovat. Image strany mezi mladými napomáhají vytvářet i webové stránky. I u nich je v poslední době zjevný posun k větší přehlednosti a vzhledové přitažlivosti. A politici v obleku s kravatami, kteří mohou připomínat v poslední době tolik napadané papalášství? V nedělních televizních diskusích a v parlamentu se oblek očekává. Na mítinku, v našich kancelářích, nebo při setkání na ulici však mám na sobě většinou rifle a mikinu. Rezervy nepopírám, stále je co zlepšovat, ale výrazný posun k lepšímu pro ty, kteří před tím nezavírají oči, je už nyní zcela zjevný.
Martin Kupka - tiskový mluvčí ODS
1. Moderním stylem komunikace, věcností a rozumným realistickým programem, v němž má vzdělávání velmi důležité místo. Představuje totiž klíčovou podmínku pro rozvoj společnosti a konkurenceschopnost státu. Prosazujeme otevřený vzdělávací systém, ve kterém má každý šanci studovat obor podle svých očekávání a představ. Každý má šanci získat co nejvyšší kvalifikaci. Záleží na jeho schopnostech a úsilí. Chceme podporovat ty, kteří mají chuť se vzdělávat a rozvíjet svůj talent. Počítáme například se zřízením stipendijního fondu pro vynikající české studenty na špičkových zahraničních univerzitách.
2. Ano. Domnívám se, že je to nedílná součást otevřeného vzdělávacího systému. Podmínkou ale je, že stát nabídne studentům z rodin s nižšími příjmy dostačující balíček podpory, který zahrnuje možnost výhodných studijních půjček s odkladem splácení. Pokud půjčku za studenta splatí budoucí zaměstnavatel, případně studentovi na její splácení přispěje, bude splácení půjček pro zaměstnavatele daňově zvýhodněné.
3. Daňovými nástroji chceme podpořit motivaci firem a univerzit k vzájemně výhodné spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu a zavádění inovací. Firmy zaměřené na nové technologie by tak mohly mít snadnější cestu k novým kvalifikovaným pracovníkům. Pro studenty to bude příležitost dostat do bezprostředního kontaktu s nejmodernějšími technologiemi v praktickém využití a spolupracovat s možnými budoucími zaměstnavateli. Podobným směrem se vydává i náš další návrh, Rádi bychom zavedli slevu na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají studenta na částečný úvazek nebo brigádu. Máme také připravenou reformu učňovského školství, která počítá s významným zapojením budoucích zaměstnavatelů do výuky. Podíl podniků a firem na profesní přípravě studentů by byl spojen s daňovým zvýhodněním. Firmy by tak mohly lépe připravit své potenciální zaměstnance a studenti by měli přímější cestu k budoucímu zaměstnavateli.
4. Snažíme se o to, aby byla. Učíme se využívat všechny dostupné komunikační nástroje včetně sociálních sítí. Mluvíme s nimi otevřeně a napřímo. Nevstupujeme do tohoto prostředí jako návštěvníci z dálky, kteří si jen vytyčili úkol posbírat co nejvíce přátel na Facebooku. Mladým lidem je většinou jasné, že se stát nemůže donekonečna zadlužovat a že nelze jen slibovat. Mají přirozený odpor k vystupování politiků jako vystřiženému z filmových týdeníků minulé éry. ODS vystupuje proti tomu jako strana, která nabízí řešení do budoucnosti a chová se odpovědně a střídmě i vůči slibům v předvolební kampani.
Jiří Paroubek - předseda ČSSD
1. ČSSD si uvědomuje, že studenti jsou důležitou částí voličstva. Přestože se často o naší straně říká, že na mladé spoluobčany nemyslí, není tomu tak. Program ČSSD pro následující volby je určen i voličům-studentům, a to nejen výhledově (protože až tito lidé dostudují a zapojí se do ekonomicky aktivního života, začnou pravděpodobně věnovat více pozornosti politice zaměstnanosti nebo možnostem, které nabízí sociální systém nebo program podpory mladých rodin), ale i okamžitě. Pokud se přímo studentů týče, chceme zavést zvýhodněné půjčky na studium pro studenty a také zvýšit a odstupňovat sociální stipendia pro studující. Dále pak odmítáme zavést školné na českých vysokých školách.
Co se celkově VŠ systému v ČR týče, ČSSD si uvědomuje, že je nezbytné české vysoké školství zkvalitnit. Proto hodláme prosadit navýšení investic do vzdělávání, ať už formou zlepšení platové situace vysokoškolských pedagogů, která je již dlouhá léta přímo tristní, nebo formou podpory vědy a výzkumu. Návrh způsobu budoucího financování Akademie věd ČR, se kterým přišla předchozí vláda v čele s ODS, považujeme za likvidační a zcela jej odsuzujeme. Jsme přesvědčeni, že v zájmu poskytnutí kvalitního vzdělávání a také v zájmu budoucího uplatnění českých VŠ studentům je nezbytné do AV ČR investovat více peněz, a to i přesto (nebo spíše právě proto), že ČR prochází obdobím hospodářské krize.
2. ČSSD je zásadně proti zavedení školného na vysokých školách. České vysoké školství sice potřebuje zásadně změnit způsob financování, my si však nemyslíme, že školné je tím správným řešením. Povinnost platit školné zbytečně zatíží již tak někdy napjatý rozpočet průměrné české rodiny, především mají-li rodiče živit dva vysokoškolské studenty. Studentské půjčky na hrazení školného pak mohou být faktorem, který zkomplikuje absolventům rozjezd v osobním životě (ze svého platu budou muset splácet studentskou půjčku, a tím pádem si například nebudou moci dovolit vzít si hypotéku nebo jinou formu úvěru na věci, které potřebují pro zkvalitnění svého „post-studentského“ života).
Proto jsme přesvědčení, že způsob financování českého vysokého školství musí být jiný než „tahat peníze z kapes chudých studentů“.
3. Pro budoucí absolventy VŠ je zcela zásadní otázka zaměstnanosti. Současná krize omezila možnosti zaměstnání pro občany se všemi stupni vzdělání, vysokoškolsky vzdělané lidi nevyjímaje. Proto se chce ČSSD zaměřit především na rozproudění české ekonomiky. S lepším hospodářským vývojem se totiž ozdraví i český trh práce a zvýší se počet nově otevřených pracovních míst. ČSSD chce také podpořit ty z absolventů, kteří plánují založit rodinu, a to formou novomanželských půjček na koupi či rekonstrukci bytu a pomocí programu podpory mladých rodin (např. rozšíření služeb v oblasti péče o děti ve věku do 3 let).
Ondřej Liška – předseda Strany zelených
1. Každý student potřebuje především kvalitní, dobře vybavenou školu s pedagogy, kteří jsou odborně na výši a díky tomu, že mají slušné finanční ohodnocení, mohou se plně koncentrovat na výuku a vědeckou činnost. Je tomu tak u nás? Určitě ne ve školách, kde jsou např. doktorandi využíváni jako levná pracovní síla pro kancelářskou práci, místo aby se mohli věnovat svému oboru. Chceme do škol konečně přivést finanční prostředky, které tam tak zoufale chybí. Všechny strany říkají, že investice do vzdělávání jsou pro ně jednou z priorit. Když ale mají přejít od slov ke skutkům, vymlouvají se na hospodářskou krizi (nebo něco jiného, co je zrovna na prvních stránkách novin). Zelení jsou jedinou stranou, která navrhla zcela konkrétní řešení, jak peníze do oblasti vzdělávání přivést. Chceme změnit zákon o rozpočtových pravidlech tak, aby každou příští vládu zavazoval k výdajům do školství ve výši 12 procent státního rozpočtu. V současné době jsme na necelých deseti, a ta dvě procenta znamenají mnoho miliard, které nás dělí od průměru zemí OECD jako propast. Bez tohoto opatření ji nepřekleneme. Vezmeme-li v úvahu očekávané výnosy z privatizace a zisky firem se státní účastí (např. ČEZu), neměl by to být pro naši státní pokladnu žádný problém. Navíc je to jediná cesta, jak politikům zabránit, aby peníze na vzdělávání "investovali" třeba do betonu (nebo tam, kde to budou spřátelení lobbisté zrovna potřebovat). Vysokoškolští studenti jsou inteligentní lidé a jistě chápou, jaké by jim a jejich školám realizace tohoto kroku přinesla benefity. Naše vysoké školy v současné době svou kvalitou neodpovídají nárokům doby. Nejsme konkurenceschopní, a proto potřebujeme reformu terciárního vzdělávání. Ale tu je potřeba provádět otevřeně a veřejně, v diskusi s akademickou obcí včetně studentů. Ne za jejich zády. To, co se po odchodu Ondřeje Lišky z ministerstva školství začalo dít s vysokoškolskou reformou (hrozí její "privatizace" několika málo jednotlivci a skupinami) a jak arogantně se v souvislosti s reformou vědy a výzkumu postupuje vůči vědcům, není dobrý signál. Vysoké školy i oblast vědy a výzkumu jednoznačně potřebují změnu klimatu.
2. Chceme finanční podporu pro každého studenta (formou grantů, stipendií, půjček či spoření), zatím bez zavedení školného, protože už dnes není VŠ zadarmo a pro vstup na VŠ existují často významné sociální bariéry. Školné nemá smysl v situaci, kdy není jisté, zda jeho zavedení nějak přispěje k odstranění těchto bariér. Bez zavedení systému finanční podpory studentům nemá školné smysl a spíše by škodilo. Reformní vysokoškolský zákon, na kterém Ondřej Liška v době svého působení na ministerstvu školství pracoval, se školným proto nepočítal.
3. Určitě ano. Je potřeba významně posílit vazbu mezi vysokými školami a zaměstnavateli, ze které by absolventi mohli významně těžit při vstupu na trh práce po ukončení studia. Zelení ale trvají na tom, že kooperace mezi zaměstnavateli a školami musí být výhodná oboustranně. Vysoké školy a jejich studenti z ní musejí mít stejný prospěch jako podniková sféra. Studenti humanitních a společenskovědních oborů jsou samozřejmě v jiné situaci než např. studenti oborů technických - a na to musí pamatovat jak reforma vysokých škol, tak nastavení vztahů mezi univerzitami a vnějšími aktéry. Nejde ale jen o absolventy, pomoci je třeba i studentům, kteří chtějí nebo musejí při studiu pracovat - naším cílem je ulehčit jim styk s úřady a vytvořit jim jeden jediný speciální formulář pro tento účel, aby mohli používat stejné sociální ochrany jako pracovníci na dobu neurčitou. Náš program dále počítá s koncepcí Green Jobs, což je sada opatření v řadě odvětví od energetiky až po školství, která pomůže vytvořit až 70 tisíc nových pracovních míst.
Hynek Jordán - mediální analytik KDU-ČSL
1. KDU-ČSL je sice stranou konzervativní, ale to není odvozeno od slova "konzerva". Naše strana se snaží hájit hodnoty, kdežto ostatní se snaží hájit zájmy. Jsme přesvědčeni, že mladí lidé hledají to nejlepší pro společnost a nejen to nejlepší pro sebe. Dokážou jít za ideály a jít na hloubku. Nebojí se osobně omezit a myslet na druhé. O totéž se snažíme i my. Křesťanské demokraty volí pestré spektrum voličů různých věkových skupin s různým ekonomickým standardem. Spojuje je minimální slušnost v politice. Proto máme ve svém volebním sloganu heslo: KDU-ČSL, to lepší v nás.
2. Ne, jsme proti školnému. Jsme však pro systém stipendií a studentských půjček, které studentům pomohou zafinancovat jejich studijní výdaje.
3. Nezaměstnanost - a to nejen čerstvých absolventů škol - považuje KDU-ČSL za největší problém současnosti. Ve svém programu máme řadu konkrétních návrhů, jak řešit nezaměstnanost. Náš programu najdete na www.kdu.cz v sekci "Co chceme". K prostudování je tam i kapitola o školství a o zaměstnanosti.
4. Platí, co jsem řekl k první otázce. Dále ještě: Nabízíme studentům možnost získání zkušenosti v oblasti předvolební kampaně a volebního marketingu. Vytvořili jsme tzv. "Žlutý tým" dobrovolníků, kteří nám pomáhají v kontaktní kampani. Hlásit se a kontaktovat nás mohou na info@kdu.cz. Mladí lidé se rovněž spojili na facebooku ve skupině "Kolem dokola 2009", jejímž cílem je projet všechny okresy v pohraničí lokálními vlaky a tak propagovat ekologickou místní železniční dopravu. Cílem je i zabránění rušení těchto tratí. KDU je přítomna na youtube, na twitteru, na facebooku. Čelní představitelé strany jako např. třicetiletý místopředseda KDU-ČSL David Macek nebo šéf Cyril Svoboda blogují a mají své vlastní internetové a facebookové stránky. I to je způsob, jak je mohou mladí lidé oslovit přímo s konkrétní otázkou.
Připravila Míša Raková
