Nevěra je celospolečenský fenomén a o její analýzu se pokoušejí stovky psychologů, manželských poradců a společenskovědních expertů. Moje hledisko bude jiné, čistě praktické. Na začátku se hned přiznám, že jsem kluk a jsem „sám“, což byste nakonec i poznali z následujících řádků – nenajdete tam lásku, city a vize růžového světa, ale realitu, ve které žijeme.
Všichni víme, že ty ideální páry existují, ale o nich to tady není. Vynechme těch několik šťastných případů, kdy to funguje bezproblémově nebo „zatím bezproblémově“, a pojďme se zabývat příčinami neúspěchů a zklamání.
Mužské nevěry
Jedna partnerská teorie dělí muže na lovce a sedláky. Sedláci jsou v principu věrní – chtějí mít svůj statek a o ten se starat, a nějaké to uklouznutí je spíše dílem náhody a shody dobrých okolností, často podpořené alkoholem, pod jehož vlivem se sedlák na chvíli stává lovcem.
Lovci mají ze své podstaty jiný pohled, a v tomto smyslu je opravdu samotná cesta cílem. Jde o klasickou hru klučičího ega s otázkou, zda ulovím nebo ne. Hra je to nakonec i zábavná, a pokud je férová, většinou dobře baví oba účastníky. Ve snaze udělat z lovce sedláka se spálilo už tolik žen, že by se mohly už snad i poučit – leč neděje se tak.
Ženy jsou lepší. Mimo jiné i ve lhaní
Ženskánevěra je jiná v tom, že aby ženská zahnula, musí být ve vztahuvětšinou něco v nepořádku (zatímco muži-lovci touto cestou kolikrátutíkají i z úplně dokonalých partnerských svazků). Sluší se upozornit,že ženy nepodvádějí o mnoho méně než muži. Znám ve svém okolí hnedněkolik dívek, které jsou na první pohled velmi spokojené se svýmstávajícím vztahem a jsou také velmi nenápadné. Nikdo z jejich známýchby neřekl, že se jednou za čas setkají se svým milencem, a že jich majív zásobě hned několik.
Nejprozaičtější případ nevěry, kdy ženunedokáže její pravidelný partner kvalitně uspokojit, je spíše vzácný.Zuzka k tomu říká: „Žena může mít strach, aby nezranila jeho ego, a taksi hledá povyražení a uspokojení někde jinde; nebo si na začátku vztahuneřekli, co chtějí, a po dvou letech to už blbě měníš,“ ale hneddodává, že jde spíše o menšinu případů.
„Důvodem, proč třeba jázahýbám, je v podstatě strach. Mám strach, abych se na partneraneupnula a tím, že bych na něm byla závislá, by se mi zřítil celý svět,až se rozejdeme,“ říká trochu pragmaticky Zuzka, a hned ze sebe chrlívýhody, které tímto získává: „Navíc, když mu nevisím na noze jakokoule, víc se snaží si mě získat a víc mě rozmazluje. Hrozně moc dělápříležitost, příležitost dělá zloděje. Nejlepší je točit si pár chlapů,nemít náhodné, tak se nevěra nejlíp ututlá.“ Zuzka se krátce zamyslí apokračuje: „Ten, s kým ta holka spí, tak se fakt snaží, protože ví, žes ní může jen spát, nijak jinak ji okouzlit nemůže, a to, zda se s nímznovu vyspí, záleží jen na tom, jak dobrý byl minule…“ Na chvíli sezastaví: „Je ti to k něčemu?“
Model doplňkového partnera
Sámjsem byl v této pozici a naopak jsem se často přistihl, že mě topřitahuje. Jde o situaci, kdy máte partnera, který vás třeba z 90procent naplňuje, ale občas zatoužíte po tom „zbytku“. Může to být takbanální, že máte štíhlou ženu a chce si užít macatou, nebo je vášpartner inteligentní a úžasný rodinný typ, ale jednou za rok máte chuťna rošťáka. Tragédie nastává v případě, kdy se kvůli doplňkovémupartnerovi vztah rozpadne a měl by začít nový – doplňkový partner ponabyté svobodě absolutně ztrácí svůj sex-appeal.
Absurdita polonevěr, aneb když už zlobíme
Odborněse tomu říká commitment to early errors. V podstatě to znamená, žepokud jsme jednou překročili hranici vytyčenou naším svědomím, těžkohledáme zábrany a nenacházíme další pevný bod, za který bychom nechtělizajít.
Vznikají z toho situace, které naznačuje nadpis článku – jen stím dovětkem, že scéna skončila orálním sexem. O co byl tento výsledekpro slečnu lepší, než klasický sex, jsem se nedozvěděl – raději jsem seneptal. Asi ani sama nevěděla, jak daleko chce vlastně zajít...
Lidi si lžou, až by jeden ...
Možnávám toto hrubé vyjádření úplně nesedí, ale je to pravda. Jestliže jevětšina lidí nevěrných, tak to znamená, že většina lidí i lže – protožebez lži se nevěra prakticky neobejde. Velká část dobrých přátel vámpotvrdí, že jednou nebo dvakrát svému partnerovi lhali – většinou todoplní omluvou, že museli. Na stoprocentní upřímnost se nespoléhejte, av případě nevěry opravdu platí ono známé zatloukat, zatloukat,zatloukat – není žádnou novinkou, že lidé věří tomu, čemu věřit chtějímnohem snáze, než nepříjemné realitě.
Zuzka ke lhaní dodáváněkolik praktických tipů: „Zaprvé se to líp pamatuje, když člověk nikdynic nepřizná, a za druhé, podvedený chlap vše hůř snáší než ženská. Jakříká moje babička, v manželství se semele leccos, ale holky, ne abysteto tomu chlapovi někdy vyprdolily.“
Neberte můj článek jako návodk tomu, co je a není správné. Každý je pánem svého osudu, jenom si,prosím, nelžete sami sobě do očí. Je to zbytečné.
