Ve srovnání s maturanty nebo absolventy s výučním listem jsou na tom čerství absolventi vysokých škol s uplatněním na trhu práce mnohem lépe, ale faktem zůstává, že od roku 2004 se jejich schopnosti, které zaměstnavatelé vyžadují, neustále zhoršují. Jde o nedostatky jako nezodpovědnost, schopnost rozhodovat se, vést, pracovat s čísly, pracovat v týmu, nebo porozumět pracovním instrukcím. Jediné, co zůstalo stejné v roce 2004 a 2013 je schopnost řešit problém, přičemž podle zaměstnavatelů to nezvládalo a dosud nezvládá polovina absolventů. Ke zlepšení došlo ve zběhlosti v cizích jazycích a zacházení s informacemi.
„I když vyznívá hodnocení absolventů škol na první pohled nepříznivě – a to zejména s ohledem na růst nespokojenosti zaměstnavatelů mezi lety 2004-2013, nesmíme zapomenout, že se na výsledcích šetření odráží měnící se situace na pracovním trhu a odlišná očekávání zaměstnavatelů od škol. Zaměstnavatelé totiž mnohdy očekávají, že školy poskytnou specializované pracovníky pro konkrétní pozice. Školy se ale své studenty snaží profilovat šířeji, jelikož širší profilace vytváří lepší předpoklady k úspěšnému uplatnění absolventů na pracovním trhu,“ uklidňuje a shrnuje výsledky studie Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení pro analýzy trhu práce.
Zkrátka požadavky zaměstnavatelů stále rostou. To lze pochopit, vždyť přece lidí s diplomem je rok od roku víc. Zaměstnavatelé logicky nechtějí investovat do školení absolventa čas a energii, a pak zjistit, že se na pozici nehodí. Jako řešení Ústav navrhuje užší spolupráci zaměstnavatelů a škol, což se v řadě případů už děje. Zaměstnavatelé si tak mohou vhodné pracovníky vyhlédnout už při studiu, poskytnout jim praxi nebo pomoc při zpracování diplomové práce. Tohle je ideální vize budoucnosti, zatím ale stále třetina dotázaných zaměstnavatelů se školami vůbec nespolupracuje.
Říká se, že vysoká škola má vypustit „hotového“ člověka, který je samostatný a zodpovědný. Proč se zrovna tyto ukazatele podle zaměstnavatelů stále zhoršují? „Lze konstatovat, že se o to všechny školy snaží, ale to neznamená, že se jim to podaří – už samotná představa „hotového“ člověka je velice ošemetná. K zodpovědnosti a samostatnosti škola sice vede, ale člověk k tomu musí také dospět. Pár let pracovat, aby si uvědomil potřebu zodpovědného přístupu, aby získal samostatnost – a jsou lidé, kterým se to nepodaří za celý život,“ dodává ke studii Jiří Vojtěch.
Zkrátka studiem si prodlužujeme bezstarostné mládí a ne vždy dokážeme rychle přepnout na zodpovědné dospělé lidi. A když už jsme u toho, není to všechno zas tak strašné. Koukněte sami.
Nedostatky ve školní přípravě pociťované zaměstnavateli u vysokoškoláků – srovnání výsledků za roky 2004-2007 a 2013
Text: Káťa Tkačenko
