1. Je to největší vesnice v republice
Možná si budete myslet, že přeháním, ale je to tak. Pokud se vrátíte z Prahy nebo z nějakého jiného evropského města, ten rozdíl okamžitě poznáte. V Brně je vám prostě těsno. Podniků k vyžití je spousta, ale chybí tomu nějaký stmelující prvek. Jako by bylo Brno kolonie jednotlivců. A platí to i jejich obyvatelích. Lidé, kteří se prodírající neustále kupředu, tmavé brýle na očích a hlavně se s nikým cizím nebavit.
2. Bezdomovci
Centrum města si projdete za pár minut, cestou se vás pokusí připravit o drobné různé po vínu páchnoucí existence, a když si řeknete, že si trochu odpočinete a posadíte se na nějakou z laviček, kterých je na Náměstí svobody spousty, tak radši zůstanete stát, protože na nich bud leží nějaký bezdomovec, a nebo se z ní právě zvedl s tím, že jde po zemi sbírat vajgly.
3. Stav kulturních památek
Pokud by po mně chtěl cizinec, abych mu řekl, kam se v Brně podívat, tak bych neměl příliš práce. Vila Tugendhat, která byla v roce 2001 zařazena mezi památky Světového kulturního dědictví UNESCO, stále čeká na rekonstrukci, a tak to je skoro se vším. Brno nemá nějaký významnější unikát, který by důrazně vyčníval a reprezentoval, od toho má naše malebná zem lepší kandidáty.
4. Romské ghetto
Kapitolou, která doposud nebyla uzavřena, je cikánské ghetto „Cejl“, které se nachází jen kousek od centra. Tuto část jihomoravské metropole pozná snad každý. Romské děti hrající si na ulici, oprýskané baráky a do toho neonové lampy zvoucí do místních barů. Jedním z mnoha paradoxů tohoto ghetta je, že tu nechodí policie a revizoři nevytahují svoje bločky. A důvod? Podle všeho zákon a jízdné místním mnoho neříká, lidově řečeno se tam páni policisté jednoduše bojí chodit a revizoři vědí, že nikdo v okolí nemá platnou občanku. A z toho provize rozhodně nebudou.
5. Pracovní možnosti? Jak pro koho
Otázka pracovního uplatnění studentů a absolventů je trochu dvojsečná. Na jednu stranu sídlí v Brně mnoho významných zahraničních společností (byt´ vedení zůstává tradičně v Praze), ale v dnešní ekonomicky složité době mají zaměstnavatelé ještě stále strach přijímat zaměstnance.
Téměř každý druhý mladý, kterého potkáte v obleku, je obchodní zástupce. A tito „obchodáci“, jak se jim lidově říká, nabízejí širokou škálu sortimentu od zaručeně originálních parfémů za babku přes platební karty a elektronické zdravotní knížky až po vysokorychlostní internety a mobilní tarify. Nabídky na tato zaměstnání jsou doslova všude a jsou velmi důmyslně maskována výrazy typu administrativní pracovník, referent finančního střediska, hosteska reklamního stánku. Podle čeho se zaručeně pozná, že se jedná o přímý prodej, je, že se v inzerátech slibují pouze vysoké výdělky.
Brno je velmi atraktivní pro studenty právní vědy. V této moravské metropoli sídlí většina významných soudních institucí, a proto pravděpodobně nebude v tomto oboru přílišná obava z nadbytečnosti. I když je všude plno právníků, tak se ve většině případů všichni spokojeně uživí.
Ohledně dalších pracovních možností budeme asi muset čekat na světlejší zítřky, v současné době to není žádný med a sehnat dobrou práci na léto je pěkný oříšek. Trh se začíná pomalu hýbat směrem k lepšímu, a tím vznikají nové příležitosti. Rozhodně kvalitní uplatnění najdou uplatnění informatici, po kterých je neustálá poptávka, a studenti dalších technických oborů, kterých je pravidelně nedostatek.
Horší to mají studenti humanitních věd, takže není výjimka, když vystudovaný psycholog pracuje v agentuře, která se zabývá zprostředkováním manuálních brigád pro studenty, nebo čerstvě dostudovaný historik, který hlídá parkoviště.
Martin Toman
