Budoucího učitele Samuela Jefferyho to po promoci nevysvětlitelně táhlo ven. Ajťák Ryan Gargiulo měl pocit, že zatímco sedí v kanceláři a klove do klávesnice kódy, život ho míjí. Barbara Weibel si řekla, že jestli se někdy vyléčí ze závažné nemoci, začne žít jinak, a Alexandra Baackes prostě jen nesnáší zimu. Důvody jsou různé, také jejich profese, národnost a kořeny se liší, jedno však mají jmenovaní společné - jsou to full-time cestovatelé.
Není to pro každého, ale je to možné. V tom se cestovatelé na plný úvazek shodují. Nejdůležitější je ujasnit si priority, zvážit všechna pro a proti nového životního stylu a hlavně si naplánovat jeho financování dostatečně předem. Málokomu se totiž poštěstí úspěšně vyrazit jen s batůžkem a pár drobnými.
Krok č. 1: Rozhodni se
Máte rádi cestování. To je v pořádku, kdo by taky neměl. Ale dokážete si skutečně představit, že na měsíce či roky odjedete z domu? Že opustíte všechno, co je vám důvěrně známé? Že neuvidíte svou rodinu a kamarády, nebudete si moc dopřát pivko v oblíbené restauraci, zapomenete, jak chutná chleba? Pokud vás nic z toho neděsí, přemýšlejte dál. Ujasněte si, proč chcete změnit životní styl, a zda je cestovatelství tou správnou volbou. A pak najděte odvahu vykročit do neznáma.
Krok č. 2: O peníze jde až v první řadě
Nikdy byste neměli nikam vyrážet bez solidního zajištění. Alespoň nějaký čas vám musí vydržet rezerva, kterou si přinášíte ze "starého života". Ubytování, jídlo, cestování - všechno něco stojí, a pokud nechcete zažít dobrodružný život bezdomovce okořeněný konzumací zbytků, co odpadnou od úst někomu jinému, měli byste s tím počítat. A měli byste kalkulovat také s tím, co budete dělat, až úspory dojdou. Protože ony dojdou.
Někteří cestovatelé upřednostňují pracovat v místě, kde se zrovna nacházejí. Učí jazyky, hlídají děti, sbírají jablka, skládají dřevo. Jiní se finančně zajišťují on-line. Mají vlastní cestovatelské blogy, na nichž prodávají reklamu, spolupracují s aerolinkami nebo s jinými weby zabývajícími se turismem. Píší reportáže z cest pro různá zájmová média, překládají, navrhují internetové stránky nebo programy, živí se on-line pokerem.
Stále častějším trendem je také práce pro společnosti s kontinentálním přesahem nebo freelancing. Ayngelina Brogan například pracovala deset let v reklamní agentuře. Když se rozhodla vyrazit do světa, firma jí vyšla vstříc a nabídla jí alternativní pracovní schéma. Ayngelina tak může pracovat svým vlastním tempem, odkudkoli se jí zachce. Stejně to má i Marcello Arrambide, je makléř a na tom, kde se zrovna nachází, vůbec nezáleží.
Obecně platí, že je lepší vydělávat anglosaské peníze a žít v zemích se slabými měnami, nejčastěji například v Asii.
Krok č. 3: Nebuď materialista
Jestli něco s cestovatelským životním stylem nejde příliš dohromady, tak nová louis-vuittonka, košile Calvin Klein nebo Gucci brýle. Ne že byste na cestách zapomněli na to, co je šik nebo in, ale peníze investujete do úplně jiných věcí. Často vám stačí málo a většinou ani nepotřebujete nic navíc, přeci jen totiž platí - co si nakoupíš, to s sebou budeš muset tahat. Zvlášť u batůžkářů je to rada nad zlato.
Krok č. 4: Odhoď předsudky a stud
Vydáváte se do cizích krajů, a jestli tam plánujete přežít, budete se muset adaptovat. Na cizí prostředí, odlišné kultury, jiné způsoby chování a jednání. S předsudky ani se studem daleko nedojdete.
Krok č. 5: Neboj se samoty
Ačkoliv je cestovatelství spíše individuálním životním stylem, a strach ze samoty pro něj tedy není zrovna prerekvizitou, vrána k vráně sedá. Může se tak dost dobře stát, že na svých cestách potkáte někoho, kdo bude ochoten přidat se k vám a ve dvou se to lépe táhne.
Ví o tom své třeba Caroline Makepeace, která cestuje s manželem a dvěma dcerami. Zatím to prý probíhá bez problémů, Makepeacovi plánují road trip po Austrálii a pak po USA. Až bude dcerám kolem 10 let, plánují se prý na chvíli usadit - kvůli škole a podobným hloupostem - pak ale zřejmě zase vyrazí. Život na jednom místě je totiž prostě nebaví.
Všichni cestovatelé to mají společné, ačkoliv se tempo jejich cestování s přibývajícím věkem snižuje. Už nestřídají města každé tři dny, ale zůstávají měsíce. A směřují k ideálnímu stavu, který mnoho z nich vidí v několika "domáckých základnách" rozesetých po světě, mezi kterými by se dalo pendlovat až do smrti. Jednou totiž cestovatel, navždy cestovatel.
