Bezejmennost jako úděl
Mnozí studenti, kteří do Prahy přijíždějí po studiu na střední škole v menším městě České republiky, zažijí v hlavním městě nepříjemný šok.
V předchozím článku jsem anonymitu vychválila jako jednoznačné plus, které vám umožní žít studentský život naplno, nemusíte díky ní do svého konání vkládat příliš odpovědnosti. Ono to s tím plus nebude zase tak slavné – mínusem je, že pokud potkáte na ulici sympatického člověka, nebo s ním dokonce prohodíte pár vět o počasí a o těch přeplněných tramvajích, je velmi malá šance, že ho někdy znovu potkáte.
Stejně tak je téměř nemyslitelné vyrazit si jen tak nazdařbůh večer do centra a spoléhat se na to, že všude nebo alespoň někde potkáte své známé. To těžko – ještěže existují mobily.
Záporné parkování
Zmínila jsem se o přeplněných tramvajích. To je další problém Prahy – těch lidí zde prostě žije moc. Ráno při cestování z okrajových částí Prahy do školy musíte často počítat i s hodinovým zdržením v dopravních zácpách, protože mezi osmou a desátou se všichni snaží nacpat svá vozidla do pražských ulic, čímž každé ráno a odpoledne způsobí dopravní přetlak.
Tělo na tělo se ale často cestuje i MHD, která vzdor neustálému zdražování jízdného vyráží z dep a vozoven pořád řidčeji. Nemáte-li rádi nevyžádaný tělesný kontakt, věřte, že v Praze se mu občas nevyhnete.
S obrovským počtem trvalých obyvatel hlavního města, nejrůznějších přistěhovalců a dalších náplav souvisí také vysoká obsazenost veškerých parkovišť. Při podzimním nastěhování a letním vystěhování z kolejí a privátů se jedná o velké nepraktické mínus.
Blaze, ale draze
Říká se, že v Praze je blaze. Ale za jakou cenu? Není těžké najít v Praze brigádu, jak jsem psala v předchozím článku, nicméně pracovat je zde téměř nutnost.
Zvídaví jedinci mohou v Praze najít místa, kterým se záhadně vyhnula vlna předražování, povětšinou ale narazíte na vyšší ceny, než na jaké jste zvyklí ze svých domovin či jiných studentských měst. Týká se to jak zmíněného jízdného, tak hlavně kolejního i privátního ubytování a pak také třeba cen v restauracích a barech.
Na jednu stranu můžete být příjemně překvapeni při každé cestě domu na víkend, kde si za kilo můžete dát v hospodě až pět piv, v Praze vás pak ale čeká cenový šok, když limitu sta korun dosáhnete již při třetím půllitru.
Póvl pod vocasem
Praha je bezesporu studentským městem, zároveň ovšem největším městem v ČR, což má za následek, že veškeré sociální problémy se zde vyskytují v markantním měřítku. Oblíbené místo ke schůzkám – pod vocasem (pod oháňkou koně ze sousoší svatého Václava na Václavském náměstí – pozn. red.) – neslouží jako strategický bod pouze zamilovaným dvojícím, ale také různým druhům feťáků a bezdomovců.
Problém představují také kapesní krádeže, před kterými cestující během exponovaných ročních období varuje dokonce sám Dopravní podnik hlavního města Prahy pomocí vyhlašování na problematických místech, a to přímo tlampači v tramvajích. I tak se vám může stát, že než dojedete Prahou domu, dvakrát musíte zapnout kapsu na tašce, do které se vám někdo dobýval.
Každodenní túra
Další nevýhodou, z které se ovšem při troše snahy dá vytřískat i nějaké to plus, je rozlehlost města pražského. Cestováním do školy, za sportem či za kamarády do nějaké knajpy vám leckdy zabere tolik času, jako dostat se v neděli z rodného města na kolej.
Při zkouškovém může jedincům se slabší schopností koncentrace způsobovat takový zábor času opravdový problém. Nicméně hodina strávená v MHD těsně před zkouškou vám může pomoct nadrtit se poslední důležitá fakta.
Další nevýhodou studování v Praze a bydlení na zdejších kolejích a privátech je absence hvězd. Na noční obloze prostě nejsou v záplavě světelného znečištění, produkovaného městem, k zahlédnutí.
Eva Samšuková
