1/ Pomáhá káva po opici?
Někteří lidé věří, že káva pomáhá potlačit bolehlav a stavy po prohýřené noci. Když si uvědomíme, že většina z nás je po mejdanu dehydrovaná a fakt, že káva dehydratuje ještě víc, je jasné, že káva po opici určitě nepomáhá. Do jisté míry může pomoci, pokud jsme jen unavení, případně přebije netušené pachutě z dutiny ústní. Tedy, káva po opici nepomůže opici odstranit, ale na druhou stranu nám umožní komunikovat bez problému s lidmi, aniž by tito padali po zásahu odérem z našich úst.
2/ Způsobuje káva nespavost?
Už jsem se mnohokrát setkal s lidmi, kteří tvrdí, že po kávě nemohou spát. Více než samotná káva mají vliv na nespavost věci psychického charakteru. Ano, pokud si dáme 5 šálků robusty, která obsahuje dvakrát více kofeinu než arabica, je možné, že budeme nabuzení víc než je zdrávo a jednoduše „nezabereme“. Můžeme mít problémy usnout po větším objemu kávy ve večerních hodinách, ale vzhledem k celkově nízkému obsahu kofeinu v kávě a rychlému vstřebávání, není třeba se obávat, že bychom nemohli usnout, když si dáme v 19/20 večer jedno espresso, ba naopak, toto nám umožní zaměstnat žaludek, který pak nesignalizuje hlad a my tak můžeme v klidu usnout.
3/ Káva napomáhá memorování
Nedávno jsem četl článek v amerických novinách, který pojednával o vlivu kávy na lidskou paměť. Bylo dokázáno, že lidé, kteří denně vypili 1-2 šálky kávy, měli menší problémy vzpomenout si, co viděli na obrázcích minulý den. Lidé, kteří si kávu nedali, měli výsledky o něco horší. Jako student jsem to pocítil na vlastní kůži, a skutečně to funguje, dobrá káva člověku pomůže se soustředit nebo naopak relaxovat. Z celého výzkumu tedy nakonec vyplynulo, že kofein má blahodárný vliv na dlouhodobou paměť, což potěší každého studenta, nebo ne?
4/ Kávu skladujte v lednici
Pokud se začneme o kávu zajímat trochu více do hloubky, začneme se také pídit po tom, jak kávu nejlépe skladovat. Najdou se zlojazykové, kteří nabádají ke skladování v lednici. Hned na úvod musím zdůraznit, že je to hloupost. Kávu nejlépe skladovat na místě s konstantní teplotou okolo 18°C. Každopádně klasická pokojová teplota je naprosto ideální. Ptáte se; proč není vhodné skladovat kávu v lednici? Důvod je prostý. Přesunem kávy z chladného do teplého prostředí, dochází k vyšokování kávy. Káva je pak náchylnější na plísně, rychleji oxiduje a ztrácí charakteristické vůně a chutě.
5/ Pití kávy napomáhá štíhlé linii
Toto je v poslední době velký trend. Bohužel jde především o marketing. Nemůžeme si myslet, že pitím kávy dosáhneme štíhlé linie, to je nesmysl. Káva sice trochu napomáhá rychlejšímu spalování, ale ten efekt je natolik zanedbatelný, že o nějakém větším efektu nemůže být řeč. Jiná věc je ta, když se doslova nalijeme černou kávou, najíme a všechno to nabere rychlý spád. Potom by se dalo diskutovat o tom, že nějaký hubnoucí efekt ve spojení s kávou existuje. Nicméně za cenu ztráty živin, jelikož tělo nedokáže za tak krátkou dobu potravu kvalitně zpracovat.
6/ Italian national espresso institute (INEI)
Národní italský espresso institut byl založen v roce 1998 a dnes je nejuznávanější institucí na trhu s kávou. K čemu je dobré tento institut znát? Tedy hlavní výhodou, je fakt, že oni stanovili pravidla a standardizaci přípravy různých druhů kávy. Vzhledem k tomu, že se po celém světě setkáváme s různými výklady; jak má vypadat správné espresso, cappuccino atd., je dobré vědět, že tu je nějaká instituce, která se snaží sjednat pořádek.
7/ 15 a dost
Existuje takové pravidlo, které nám říká, kdy je káva ještě dobrá, a kdy to s ní začíná jít z kopce. Jde o pravidlo patnácti. Zelená káva, tedy neupražená zrnka, jsou nejlepší v prvních 15 měsících. Pražená káva je nejlepší do 15 dnů od pražení. To lze například krásně okusit na kávě z pražírny double shot. Dále platí, že mletá káva je nejlepší do 15 minut od pražení a konečně poslední pravidlo. Espresso je nejlepší do 15 vteřin od přípravy.
8/ Destruktivní mletí
Někdy se opravdu nevyplatí šetřit. Zvláště pak, když chceme šetřit na kávomlýnku. Nikdy bychom neměli brát mlýnek s noži, je třeba koupit takový, který má mlecí kameny. Problém nožů je v tom, že takový mlýnek nelze dost dobře nastavit na různé druhy mletý, nelze tedy volit hrubost. Pokud chceme jemnější kávu, musíme prostě nechat nože sekat, to způsobuje nerovnoměrné rozsekání zrnek, kdy následná mletá káva nemá rovnoměrnou hrubost a co víc, při takovémto mletí dochází k zahřívání kávy až spálení, což má negativní následky. Káva ztrácí chuť.
9/ Velikost crema není měřítkem kvality
Můžeme se někde setkat s tím, že lidé hodnotí kvalitu podle crema. Čím více crema tím lepší káva. To ale není pravda, paradoxně je to naopak. Robusta je, jak víme z prvního článku seriálu o kávě, větší, s větším obsahem kofeinu a obsahuje také více olejů, které při přípravě kávy crema vytvaří. Vlastně ani nevím, jak tato představa vznikla, ale někdy se člověk až diví, co jsou lidé kvůli bludné představě schopni způsobit. Viděl jsem dívku, která se obořila na baristku v jedné pražské kavárně s tím, že káva musí mít velkou vrstvu crema, jinak je to nekvalitní a špatně připravená káva. My už ale víme, kde je pravda, a tak se nám takováto úsměvná situace nestane.
10/ Káva s máslem
Ano, opravdu s máslem. Na podzim roku 2014 jsem prvně navštívil jednu úchvatnou kavárničku v Canterbury. Při čekání na kávu jsem si četl jakýsi plátek o kávě a skutečně jsem se nestačil divit. V Americe se rozmáhá pití kávy s máslem. Jistě že si tento nápoj našel hned své příznivce a zároveň zaryté nepřátele. Hlavní výhodou tohoto nápoje má být úbytek na váze, skutečně nevím co tím autoři, chtěli říci, možná, že se kalorie vytratí tatam. Určitě se nebavíme o gastronomickém zážitku, popravdě není o co stát, navíc po přidání másla do kávy můžete na nějaké vychutnávání kávy a hledání chutí zapomenout. Jisté je jen jedno. Slovo rychlost začnete po vypití této kávy vnímat jako daleko širší pojem.
Text: Jaroslav Neuberger
