S tím, že se naše historie prohlížení, komentáře a nahrané fotky ukládají, tak nějak počítáme. Jenže využívání předních kamer a odposlouchávání je už trošku moc, ne? Nejsme přece žádní zločinci ani drogoví dealeři, které by měl někdo dostihnout. Takové technologie by nás možná nadchly, pokud by je využíval Semir Gerkhan z Kobry 11. V osobním životě bychom si je asi rádi nechali ujít. Jenže máme vůbec na výběr?
Vážně nás sleduje?
Pamatujete si na Anthonyho z Nizozemska? Ten si nechal ukrást mobil, aby mohl potají sledovat zloděje i to, jaký perfektní výlet po Evropě svému iPhonu zařídil (celé video experimentu). Je obdivuhodné, že existují technologie, které pomáhají dopadnout zločince, jenže každá mince má svůj rub a líc. V dobrých rukou pomáhá, v jiných se může stát nebezpečnou. Pokud se bojíte, že vás někdo sleduje přední kamerou, jako to dělal Anthony, jednoduše ji přelepte. Jenže co s odposloucháváním? Můžete se třeba stavět na hlavu, i tak nezjistíte, jestli váš technologický miláček náhodou nehltá každé vaše slovo.
Na myšlenku odposlouchávání Facebookem upozornila profesorka Burnsová, která se zabývá mediální komunikací na University of South Florida. Otestovala to na jednoduchém příkladu. Mluvila o svém přání vyrazit na dovolenou na safari. Sama tuto destinaci záměrně nevyhledávala a na internetu nezanechávala žádnou psanou stopu. Krátce poté se jí začaly objevovat reklamy na články, které se týkaly této exotické dovolené. Následovali ji další uživatelé, kteří se připojili do experimentu - tvrdili, že výsledky byly totožné. Vyzkoušejte to i vy. Zapněte si Wi-Fi a polemizujte o tom, jaké by to bylo jezdit v novém autě, koupit si dům nebo požádat o ruku (imaginární) polovičku. Třeba se následující den objeví tipy na nový bejvák nebo prstýnky s diamantem.
Mark odposlouchávání odmítá
Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg odposlouchávání razantně odmítá. Na jeho stranu se staví také Kamil Malinka, který se ve svých publikacích zabývá sociálními sítěmi a ochranou osobních údajů: "Na odborné úrovni jsem nezaznamenal cokoli průkazného. Na osobní úrovni si myslím, že Facebook odposlouchávání ani nepotřebuje." Navíc dodává, že díky nařízení GDPR je možné uložit tak vysoké sankce, které by v případě zneužívání osobních údajů pocítily i mezinárodní korporace.
Odposlouchávání zpochybňuje také Radek Holý z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB): "Facebook má tolik uživatelů, že náklady na vyhodnocování jejich odposlechu by pravděpodobně vysoce překročily zisk z analýz běžných rozhovorů. Je pravda, že Facebook má cílené reklamy, ale ty se získávají jiným způsobem." Je tak možné, že lidé, kteří se zapojili do testování odposlechu, si k experimentu zkrátka vybrali věc, která je opravdu zajímá, a v minulosti si ji už prohlíželi. Právě zhlédnutí internetových stránek se lehce vyhodnocuje společnostem, které pak na vás cílí reklamu.
Děsivé patenty
I přes tvrzení odborníků však zahájení odposlechu přes smartphone není až takový problém. Právě Facebook si totiž nechal patentovat způsob, jak mikrofon vzdáleně zapnout. Aktivace má být jednoduchá - pomocí neslyšitelného zvukového signálu, zakomponovaného do televizních reklam a dalších zvukových stop. Vše je detailně popsáno v patentní přihlášce US 20180167677. Podle Zuckerberga ale můžeme být klidní. Sociální síť neplánuje vynález vyzkoušet v praxi. Pouze si nepřála, aby s takovým nápadem přišla dřív konkurence, která by ho mohla zneužívat.
Největším přínosem této technologie by měla být lepší analýza a následné statistické zpracování "konzumace" reklam. Chytrý mobil by poslouchal, jestli při přestávkách ve filmech přepínáte kanály, zeslabujete zvuk nebo je zkrátka přečkáte.
Jenže Facebook "boduje" dál. Právě 15. listopadu byl uveřejněný nový patent, který by se jistě hodil i FBI. Jedná se o on-line systém, který umí rozeznávat osoby na fotografiích ve vaší blízkosti. Dokonce by měl identifikovat i jednotlivce, kteří nemají profil na sociální síti. Pokud se vyfotíte s babičkou, vyškolený model vyvodí ze svých dostupných informací příbuzenský vztah. Domněnku si uloží, aby si mohl dál vytvářet kvalitnější obrázek o domácnosti a shromažďovat více demografických dat. Taky se těšíte, že Facebook bude vědět dříve než vy, že máte nový vztah? Nebo že ho už nemáte?
Víc údajů, vyšší zisky
Pořád si lámete hlavu nad tím, k čemu vaše oblíbená sociální síť potřebuje vědět, o čem mluvíme a co máme rádi? Je to především kvůli reklamám a spokojenosti inzerentů. Pravdou je, že FB už dávno ví, kterou značku milujete, s kým kamarádíte i jakého politika nesnášíte - a to jen kvůli vaší aktivitě. Tyto a další informace využívá pro lepší cílení reklam. Díky tomu vidíte relevantnější nabídky a tipy na produkty, které vás zajímají. A tím pádem taky více kupujete. Obchodníci jásají nad zisky a s radostí platí za další reklamy.
Sami se můžete podívat na to, co si o vás Facebook myslí a proč vás určité společnosti pořád pronásledují. Specifikaci své osoby naleznete FB stránce Vaše předvolby pro reklamy. Dozvíte se, jaké obchody máte údajně rádi, které technologie vás fascinují, co jíte a pijete, jaké máte koníčky, životní styl i na jaké reklamy jste už reagovali. Pokud se vám některý z přiřazených "zájmů" nebude líbit, můžete ho jednoduše odstranit. Tím byste měli omezit reklamy daného typu.
Dvakrát měř, jednou řež
Sociální sítě ale nejsou jediní špioni v okolí. Možná daleko horší jsou nenápadné aplikace, které si instalujete. Facebook, Twitter i Instagram jsou pod velkým dozorem, to se však nedá říct o neznámých aplikacích z pochybných zdrojů. V dnešní uspěchané době si přejeme mít všechno hned, a pokud se nám něco líbí, okamžitě jednáme. Během sekundy si stáhneme novou hru a ani se nezajímáme, k čemu jsme při instalaci udělili souhlas. To je velká chyba. Než cokoli nainstalujete do svého mobilu, pečlivě si přečtěte, jaká oprávnění po vás aplikace vyžaduje. Pokud žádá něco, co ke své funkci očividně nepotřebuje, raději ji nepoužívejte. Mohli byste za její užití zaplatit více, než získáte.
Jednou z možností, jak chránit své soukromí, je zkontrolovat aplikace, které používáte, ať už na Facebooku, nebo mimo něj. Podívejte se na přidělené přístupy a programy s podivnými požadavky raději odinstalujte. Pokud chcete mít jistotu, že vaše hovory budou v přítomnosti telefonu vždy soukromé, poohlédněte se po aplikacích, které umějí jeho mikrofon blokovat. Záleží samozřejmě na vás, jestli jim budete důvěřovat.
V době chytrých technologií je celkově nejlepší ochranou střídmost ve sdílení informací. Na to upozorňuje i Kamil Malinka: "Sociální sítě mohou být dobrý sluha, ale zlý pán. Hlavním rozdílem oproti běžnému životu je jejich dosah. U piva vše sdělíte bandě čtyř kamarádů a zvědavé slečně od vedlejšího stolu, na sociální síti ty počty mohou být diametrálně odlišné." Žijeme v on-line světě, který čítá řadu rizik. Od zneužití osobních údajů, kyberšikany až po ovlivnění profesního i osobního života nevhodným chováním.
Na druhou stranu určitá míra otevřenosti nemusí škodit, je to však velmi individuální. "Úplně uzavřené profily vzbuzují zvědavost a lákají k prozkoumání více než ty, které zveřejňují, dejme tomu, prosby o adopce zvířat," uvedl Radek Holý. Neuškodí vám, pokud se podělíte o to, kde vám chutnal oběd. Spíše si dávejte pozor na citlivé údaje, které by mohly být zdrojem vydírání.
Utajené těhotenství
Jestli se dá před marketingem firem úplně schovat, testovala socioložka Janet. Už dlouho ji rozčilovalo, že se stále více omezuje její soukromí. Provedla proto experiment, jehož výsledky otiskli v deníku The Times. Rozhodla se, že své těhotenství utají před internetem a jeho analýzami chování uživatelů. Podle zprávy Financial Times je identifikace budoucí maminky stejně cenná jako zjištění věku, pohlaví a bydliště dvou set osob. I proto existují dokonce systémy, které umějí odhadnout trimestr, ve kterém se žena nachází. Období těhotenství je pro ženu v jistém smyslu stěžejní - životní změna vytváří nové nákupní vzorce, kterými se bude pravděpodobně řídit mnoho dalších let.
Janet se nechtěla stát terčem marketingových pobídek, a tak při nákupech používala pouze anonymní prohlížeč. Na svůj experiment upozornila i všechny známé - když jí strýc na Facebook napsal blahopřání k těhotenství, zareagovala nekompromisně: vymazala nejen celé vlákno, ale okamžitě ho i vyhodila z přátel. Dokonce ani "soukromé" zprávy na sociálních sítích nepovažovala za úplně soukromé. Věděla, že už při zřizování účtu dala souhlas se zpracováním dat a osobních údajů.
V úvahu nepřipadaly ani platby kartou. Po několika nákupech, při kterých uplatňovala svou anonymní taktiku, se však objevilo varování, že její chování bylo vyhodnoceno jako podezřelé a obchod je povinen tuto informaci hlásit příslušným orgánům.
Experiment se tedy sice povedl ve smyslu, že Janet až do porodu své těhotenství skutečně utajila, ale nakonec na ni bylo uvaleno podezření z nezákonných aktivit. Což dokazuje, že vyhnout se sledování přes internet není rozhodně nic jednoduchého.
Produktem jsme my
Z ekonomického hlediska je jasné, že Facebook si nějakým způsobem vydělávat musí - založení profilu i jeho využívání je prozatím zcela zdarma. Získáváte tedy jedinečnou příležitost se družit, na oplátku ale odevzdáváte informace, které jsou využívány právě k dosažení zisků. Uživatelé by si měli uvědomit, že jsou zbožím, které sociální sítě dál prodávají společnostem.
Nabízí se otázka, zda budou mladší generace tušit, co znamená skutečné soukromí. Možná jednou dospějeme do bodu, kdy budeme závidět našim babičkám, že stávaly frontu na banány a obchodníci neměli ponětí, kdo jsou, jaký mají příjem nebo záliby. A třeba se nám zasteskne i po době, kdy jsme neměli telefon a své zážitky prožívali naplno, nikoli zprostředkovaně díky technologickým vymoženostem.